„Cesta za měsícem“

19. ročník - 22. října 2004


19. ročník akce Návrat se konal z pátku na sobotu 22. - 23. října 2004. Začátek byl ještě dříve než loni - v 16:30, takže se objevují fámy o dalším zájezdu na Moravu. Tomu sice moc nenasvědčuje cena 50 Kč, ale třeba se Marian plácnul přes kapsu a přidal něco z oddílové pokladny. Počet účastníků je omezen na 20, protože jede jen Kosa mercedesem. Shodou okolností byl zájem nižší než v uplynulých ročnících, a tak konečný počet účastníků byl 15. Na dodávkový mercedes to bylo až až.

Kosa přijíždí před šestou hodinou. To už má Marian zalepené obálky a můžeme vyrazit. Vyjíždíme ještě za světla, ale uvnitř dodávky je to úplně jedno, protože je tam naprostá tma. I když krátce po rozjezdu to už tak nevypadá. Zvykly si oči, nebo se škvíry v karoserii poněkud rozestoupily?

Zanechme optimistických úvah. Kosa si s námi opět pohrává. Neodpustil si tradiční kolotoč po kruhovém objezdu. To už známe. Když ale pak Kosa změnil směr a začal kroužit doprava, vypukla panika.

Zkrátka Kosa už si za ta léta vybudoval taktiku na matení směru, takže jen podle zápachu jsme tušili že se pohybujeme někde poblíž Drožďárny, a pak už jsme nevěděli vůbec nic.

19:20

Sysel a Sláva byli vysazeni u Vilémovic. Čtou si Marianovu zprávu, že se mají dostavit do základny ČTU v lomu Na hřebenech u Lipnice nad Sázavou. Přiložena je až nezvykle podrobná mapka okolí. Chvilku otáleli, ale pak po konzultaci s jízdním řádem v autobusové zastávce vyrazili z kopce směrem na Ledeč nad Sázavou.

19:25

Vysazeni jsou Aleš a Jeník u Pavlova.

19:30

Jsem vysazen a spolu se mnou Bětka a Sini. Dostáváme od Mariana obálku a mercedes odjíždí. Studujeme zprávu, i když s tím máme značné problémy, protože Sini, která papír drží, se třese zimou. No, třese je slabé slovo. Klepe se jak ratlík. Bětka mezitím zjišťuje, že ve zmatku popadla cizí batoh. Ukazuje se, že batoh patří Sini a jsou v něm věci na spaní a jídlo na sobotu.

Soustředíme se na zásadní otázku večera. Kterým směrem se vydat? Něco mi říká, nechoď za Kosou! Chtělo by to nejbližší křižovatku. V dálce jede auto. Pokud někam uhne, je tam křižovatka a půjdeme tam. Potvora neuhnulo. Auto projíždí kolem nás a my se vydáváme směrem, kde svítí víc světel, tedy proti směru jízdy výsadkového vozidla.

19:40

Vysazeni jsou Dan a Kůzle a i oni se vydávají proti směru jízdy.

Došli jsme do malé vesničky s názvem Opatovice, nicméně je tu křižovatka a směrovky jsou důležité. Jedna ukazuje na Ledeč nad Sázavou, druhá na Světlou nad Sázavou. Sice netuším, na kterém jsme břehu Sázavy, ale protože Lipnice je mezi Světlou a Havlíčkovým Brodem, nemůžeme udělat chybu, když se vydáme do Světlé nad Sázavou. Odtud trefíme vždycky. Bětka to vidí spíše poeticky:

„Jdeme za měsícem.“

Obloha je jasná, měsíc nám svítí na cestu. Sini už se zahřála chůzí a navíc v lese, kam se po chvíli noříme, je poměrně teplo.

19:43

Sysel a Sláva dorazili do Ledče nad Sázavou. Chvíli se rozmýšleli, co dál, a nakonec zvítězilo rozhodnutí, že půjdou najít vlakové nádraží, kde bude určitě turistická mapa a ta jim poradí.

19:50

Kamča a Tom jsou vysazeni na kopci u lesíka. Nevědí, kde jsou. Po otevření obálky, přemýšlejí, jestli lom Na hřebenech je opravdu základna Lipnice, nebo je to nějaký chyták. Mapka je ubezpečuje, kam jít. Výsadkový vůz odjel a oni se vydávají na druhou stranu k nejbližším světlům.

20:00

Kamča a Tom jsou v Kunemilu. Poetický název. Směrovky nabízí Leštinu u Světlé. Nakonec se rozhodují pro cestu z kopce do Světlé nad Sázavou, která je podle cedule 4 km daleko.

20:05

Předposlední výsadek představuje dvojice Káťa a Ještěr. Kosa jim se škodolibostí sobě vlastní sděluje sladké tajemství, že mají nejhorší místo. Úspěšně jim tak nahání hrůzu. Ještěr navrhuje originální směr, lesem kolmo na silnici. Okamžitě dostává od Káti vynadáno (pozdější kontrola mapy potvrzuje, že větší kravinu nemohl vymyslet). A tak vyrážejí do kopce, ale nahoře ani světélko. Pokračují tedy na další vrchol, kde se konečně objevují světla vesnice.

20:10

Dan a Kůzle jsou v Ovesné Lhotě. Zmocnili se mapy v telefonní budce a ukazuje se, že tentokrát pravidlo nechodit za výsadkovým vozidlem neplatilo. Vracejí se zpět na místo výsadku, ovšem zde si cestu zpestřují zkratkou po polní cestě kolem lesa do nejbližší vesnice.

20:15

Jako poslední výsadek jsou vysazeni Slon a Honza uprostřed lesa. Taktizují, kam se vydat. Mají sice na mysli základní poučku, nikdy nechoď za výsadkovým vozidlem, ale na druhou stranu si říkají, že Kosa je vtipálek a tohle pravidlo také zná, tak proč by ho neporušil. Sázejí na jeho lumpárničky a vyrážejí za vozem. Nasazují velmi ostré tempo.

Aleš a Jeník jsou v Ostrově a snaží se zorientovat podle autobusového jízdního řádu. Marně. Aleš má dneska špatný den, utrhly se mu hned dva knoflíky na kalhotech. Zatímco šel zjistit, kde vlastně Ostrov leží, Jeník sedí, píše deník a hledí do tváře upoceného politika KSČM. Plakáty komunistů jsou na vesnici asi úspěšné. Smrdí tu hnůj. Pokračují dále přes Vilémovice do Světlé nad Sázavou.

Káťa a Ještěr dorazili do Malčína, což je jejich první setkání s civilizací. Nacházejí rozcestník, telefonní budku a v ní seznam. Ještěr z něj bere zbytek mapy. Orientují se, ale moc to nejde, jsou tam pouze větší města jako Havlíčkův Brod, Nové Město na Moravě, atd... Pokračují dál po silnici na Příseku.

20:20

Kamča a Tom jsou v Josefodolu. To už je kousek od Světlé nad Sázavou. Jdou docela svižně, aby do města došli co nejrychleji a nepotkali se s někým dalším. Před nimi se klátí nějaké postavy a svítí LED baterkou. Kamča a Tom se dohadují, který výsadek to může být. Za žádnou cenu nechtějí dát najevo zájem. Postavy se zajímají docela dost. Jsou totiž úplně cizí. O chvíli později Kamču a Toma zdržují závory, protože projíždí strašně dlouhý nákladní vlak. Ta minuta ztráty by je možná při vší vyrovnanosti mohla mrzet.

20:30

Sysel a Sláva se pokochali, jak Ledeč a zejména její most prochází rozsáhlou rekonstrukcí a na nádraží si prohlédli mapu. Ta jim docela pomohla, i když zdejší oblast byla zobrazena docela nešťastně v dolním rohu. Každopádně se rozhodli, že Sázavu překonají už v Ledči a půjdou po protějším hřebeni. Prošli se celou Ledčí, potkali nějakou omladinu, pár pankáčů a začali vystupovat na hřeben. Cesta nahoru byla krutá, a tak skoro na vrcholu ještě posvačili u samoobsluhy a konečně vyrazili z Ledče, kde strávili víc než hodinu.

20:35

Jsme ve Světlé nad Sázavou. Pořád ještě nevíme, na kterém jsme břehu. Z této strany Světlou neznám.

Dan a Kůzle se zkratkou po polní cestě dostali do Dolních Dlužin, následují Horní Dlužiny a pak hlavní silnice, ze které sešli. Ze zkratky se vyklubala zacházka.

20:40

Slon a Honza jsou ve Skuhrově a netuší, kudy dál. Ke svému zděšení v místní autobusové zastávce zjišťují, že se měli držet obecných zákonitostí Návratu a nechodit za autem. Vracejí se tedy po stejné cestě zpět. Vědomi si velké a zbytečné časové ztráty, prokládají chůzi během.

20:45

Kamča a Tom dorazili do Světlé nad Sázavou na přejezd u nádraží. Od nádraží jdou známou zkratkou podle vody. Tuhle trasu už na jedné výpravě šli. Na mostě přes Sázavu je potkává policejní auto. Nezastavuje, zdá se, že vypadají důvěryhodně. Další policejní auto je míjí v kopci do Závidkovic.

20:50

Ocitáme se na náměstí ve Světlé nad Sázavou a už je jasné, že musíme překonat Sázavu, což není problém, protože hned pod náměstím je most. A tady už to známe, takže dál je to snadné. Dovolujeme si dokonce takový přepych, jakým je přímá cesta po turistické značce podél zámeckého parku a pak po polní cestě do Závidkovic. Silnice s auty máme plné zuby, ještě si jí užijeme dost.

Dan a Kůzle jsou v Druhanově a pokračují dále do Světlé nad Sázavou.

21:15

Jsme v Závidkovicích a dáváme si malou přestávku na jídlo a další záležitosti.

21:17

Dan a Kůzle procházejí Bohušice. Světlá je na dosah.

21:20

Sysel a Sláva jdou chvilku nahoru, chvilku dolů, ale nic strašného. Skoro pořád mlha, střídá se zima s teplem, ale jde se dobře. Vesnice jdou jedna za druhou Veliká, Dobrovítova Lhota, Bilantova Lhota a Tepišovice.

Slon a Honza dorazili do Lučic. Před deseti minutami s velkou slávou minuli místo svého výsadku. Ještě že je teplo, protože oba jsou už dost zpocení. Teď řeší menší dilema, zda vyrazit na jistotu do Světlé nad Sázavou, kam je to ovšem 9 km a odtud by to už bylo jasné, neboť výpravu, která sem vedla před třemi lety, mají ještě v paměti. Je to ale příliš daleko, a tak vyrážejí na Okrouhlice.

21:21

Káťa a Ještěr jsou v Přísece. Sice doufali, že je to Světlá nad Sázavou, ale aspoň už je v dálce vidět. To je žene dál.

21:25

Kamča a Tom procházejí Radostovice. Jdou dost rychlým tempem, po cestě zatím snědli jedno balení medvídků - prý nejlepší doping.

21:30

Po dlouhé a strastiplné cestě lesem jsou Aleš a Jeník v Leštince. I tady smrdí hnůj. Začínají je bolet nohy, ale doufají, že jdou správně. Před chvílí je v serpentýně málem sejmul favorit. Asi byl nametenej, myslí si Jeník.

21:37

Kamča a Tom odbočují z hlavní silnice do Humpolce na vedlejší. Čeká je velký kopec, ale vědí, že už jsou u cíle. Tom chce stihnout čas pod dvě hodiny.

Dan a Kůzle ve Světlé nad Sázavou na náměstí objevili mapu. Sklo je orosené a tak je nejdříve musí otřít, aby vůbec něco viděli.

21:39

Procházíme Radostovice a máme radost, jak nám to jde. Kousek za vesnicí se na silnici objevují cáry mlhy, ale měsíc nás stále vede správným směrem.

21:40

Slon a Honza procházejí Valečovem a shodují se na tom, že zde bydlí asi pár slušně prosperujících podnikatelů. Stále drží velmi ostré tempo, ačkoliv už začínají cítit nohy.

21:48

Aleš a Jeník se nacházejí u Nedomů před domem v obci Mrzkovice. Mezi sebou si říkají, že místní obyvatelé buď hodně mrskaj, nebo tu je hodně mrzáků.

21:50

Kamča a Tom dorazili do areálu základny a ptají se po Marianovi. Nějaký cizí člověk vůbec neví, o koho jde, ale jeho přítelkyně je v obraze a haleká:

„Tak to jste tady první!“

Rozhlížejí se po ohni, který znamená cíl. Kde by byl jinde, než tam, kde je ohniště. Drápou se po kamenech na plošinu nad lomem a trochu zadýchaní přepadají překvapeného Mariana s Kosou. Čas rovné dvě hodiny.

Káťa a Ještěr jsou ve Světlé nad Sázavou. Nacházejí směrovku na Humpolec, přecházejí železniční trať u zcela prázdného nádraží a pokračují na náměstí. Tam nacházejí mapu za sklem otřeným od rosy. Je to jasné, někto tudy šel před nimi (my víme, že to byli Dan a Kůzle pohou čtvrthodinku před nimi). Pokračují dál přes most a odbočují na Závidkovice. Čekají je tmavé uličky a policajti v autě. Jsou bdělí, ale oni proklouzli.

21:55

Slon a Honza jsou v Okrouhlicích, které je překvapují svou velikostí. Na chvilku se zastavují u hospody, kde Honzu oslovuje nástěnka místního fanklubu Sparty. V kontrastu s tím je hned ob nástěnku místních hasičů nástěnka fanklubu Slavie. Ani si pořádně neuvědomují, že po mostě překonávají Sázavu. U benzínové pumpy odbočují na Lipnici a ukazatel jasně říká 6 km. Únava o sobě sice dává vědět, ale údaj Lipnice 6 km ji opět zahání.

Už jsme na očekávané křižovatce, kde odbočujeme na Lipnici. Opouštíme měsíc, který nás celou dobu spolehlivě vedl a vydáváme se do prudkého kopce. Cíl je blízko.

21:58

Dan a Kůzle procházejí Závidkovice. Cestou potkávají policejní auto. Jen zpomalilo, ale hned pokračovalo dál.

22:07

Sysel a Sláva jsou v Koňkovicích. Zastavili jim nějací kluci v malém volkswagenu a nabízeli jim, že je svezou. Sysel a Sláva se velice rádi vymluvili, že doopravdy nechtějí a že to už mají kousek. Jednak nechtěli podvádět a jednak netušili, kolik toho mají kluci v krvi.

22:10

Aleš a Jeník jsou v Dolní Březince. Mají radost, do Světlé nad Sázavou chybí jen 2 kilometry. Teď potkali zřejmě prodejnu jeřábů, nebo veletrh Jeřabex, protože tam stojí asi pět kovových draků za sebou.

22:16

Dorazili jsme na základnu a vyškrábali jsme se k ohništi, kde je cíl.

Káťa a Ještěr procházejí Závidkovice a kochají se. Na lavičce na návsi vyklepává Káťa z boty šutr. Výborná záminka pro další svačinku.

22:17

Dan a Kůzle jsou v Radostovicích.

22:20

Slon a Honza odbočují z hlavní silnice na křižovatce před Krásnou Horou. Ukazatel hlásí Lipnice 4 km. Drží tempo, více funí než mluví.

Konečně Světlá nad Sázavou! Aleš a Jeník jsou štěstím bez sebe. Během čtvrthodinky nacházejí mapu.

„Šéďo třes se, jedem na vítězství!!! Křižovatka je kus před námi, máme to v kapse,“ holedbá se Jeník.

22:30

Slon a Honza jsou ve Svitávce a soudí, že místní silničáři si z nich dělají legraci, protože do Lipnice to jsou stále 4 km. Leč důležité je nepoddat se osudu.

Káťa a Ještěr došli do Radostovic a mají radost, protože už je čeká jen odbočka na Lipnici a blízký cíl.

22:50

Dan a Kůzle po chvilce zmatení nacházejí ohniště a jsou v cíli.

Sysel a Sláva prošli Dolní Město a už je tu poslední křižovatka.

22:56

Aleš a Jeník procházejí Závidkovice. Hučí tu lampa, ale důležitý je cíl a ten se blíží.

Káťa a Ještěr hledají správnou odbočku do lesa na základnu. A nacházejí. Po sto metrech následuje rozcestí.

„Tady to znám, tady jsem byl před deseti roky. Jdem doleva,“ hlásí Ještěr.

Raději situaci kontroluje na mapce a samozřejmě jdou špatně. Tak třicet metrů zpátky a pokračují správnou cestou.

23:05

Slon a Honza jsou v Lipnici, cítí cíl už velmi blízko, nekoukají nalevo ani napravo a prakticky na jistotu míří z kopce dolů. Vzhledem k tomu, že oba již několikrát zažili, jak se dá přijít o místo jen kvůli pár minutám, dávají se opět do běhu. Pravdou je, že z kopce je běh pohodlnější než chůze.

23:14

Slon a Honza dorazili do cíle.

23:17

Káťa a Ještěr obcházejí hlavní budovu základny, ale nikde nikdo známý. Jen daleko na skále bliká ohýnek, tak k němu vyrážejí a záhy jsou v cíli.

Aleš a Jeník jsou v Radostovicích a už jsou celí nedočkaví.

23:34

Sysel a Sláva mají problém najít lom a trefit k ohni. Slávovi přestala svítit baterka a Syslovo blikátko nebylo to nejlepší k osvětlení. Lom sice našli, ale ne cestu, a tak bloudí kolem plotu až k velkému srázu. Sysel nutí Slávu, aby šel dál, ale Sláva odmítá. Obcházejí tedy lom z druhé strany a konečně nacházejí cestu dovnitř.

0:00

Aleš a Jeník dorazili do cíle přesně o půlnoci, bohužel poslední.

Marian nám sice původně sliboval nevídané, ale z toho nakonec sešlo. Morava byla nedaleko, ale cíl většina z nás znala. O výsledku tedy rozhodovalo především místo výsadku a směr, kterým se účastníci po vysazení vydali.

V historické tabulce k zásadním posunům nedošlo. V první desítce se jen Ještěr posunul o jedno místo. Největší skoky jsou již tradičně ze zadních pozic, kde je největší tlačenice.

Příští ročník je jubilejní. Takže zase za rok.


Kartička na památku