„Bludná mapa císaře pána“

21. ročník - 24. listopadu 2006


Letošní akce Návrat se konala nezvykle pozdě, až 24. - 25. listopadu 2006, protože dříve se prostě termínově nevešla. I z toho důvodu opět nevyšel záměr s cílem na Lichnici, protože ve sklepení, kde by se dalo přespat, se už zazimovali netopýři. Po delší době se opět mění způsob rozvozu. Protože Kosa si pořídil novou rodinu, nemá čas a rozvoz je řešen osobními auty. Auta do cíle Návratu nejedou, takže účastníci si ponesou svoje věci s sebou.

Sešli jsme se tedy jako obvykle v pátek mezi 17. a 18. hodinou v klubovně. Poplatek na benzín zůstává 50 Kč, do obálky se pro případ ztroskotání zalepuje 100 Kč. Přestože se letošní ročník koná o měsíc později než obvykle, není to na počasí znát, listopad roku 2006 je abnormálně teplý.

Rozvoz osobními auty s sebou přináší opět jednu atrakci, která spočívá v tom, že účastníci si zavážou oči ještě na ulici a do aut jsou odvedeni už poslepu, aby nevěděli, s kým jedou. Až při vysazení si rozvážou oči a zjistí, koho mají za parťáka.

Instrukce k dosažení cíle vypadaly následovně:

Ahoj kamarádi,

cílem letošní Akce Návrat

je chata nedaleko obce Plaňany,

která patří zdejším skautům.

Leží v trojúhelníku vymezeném obcemi

Vrbčany - Radim - Plaňany.

K cíli cesty nás tentokrát dovede mapka, která je součástí pamětní kartičky. Cíl není daleko, a proto letošní výsadky probíhají nečekaně brzy.


18:54

Jako první jsou vysazeni Komár a Hykšák u Pňova. Vědí, kde jsou, a vyrážejí do Sokolče.

19:00

Vysazeni jsou Píďa a Ještěr. Auto odjíždí a kolem nich prochází nějaký pán. Všude okolo je tma. Pokoušejí si rozpomenout, kudy asi tak jeli. Pídě se zdálo, že jeli přes Bečváry. Před nimi je hlavní silnice. Na ní nacházejí autobusovou zastávku, která jim sděluje, že se nacházejí na silnici mezi Zásmuky a Kostelcem nad Černými lesy. Vydávají se do Doubravčan.

19:02

Další výsadek tvoří Áťa, Vápno a já. Hned po prvním rozhlédnutí máme celou řadu indicií. Nacházíme se na silnici mezi dvěma mosty, pod jedním z mostů vede rušná silnice a v dáli jsou vidět červená poziční světla vysokých stožárů. Nabízejí se v podstatě dvě varianty. Buď jsme u Českého Brodu (Vápno tvrdí, že rušná silnice je silnice Praha - Kolín), nebo u Poděbrad (tvrdím já). Záhy se ukazuje, že rušná silnice je dálnice D11 a pod druhým mostem vede trať železničního zkušebního okruhu. Poloha je tedy jasná a směr také.

19:03

Vysazeni jsou Chobotka a Béčko. Po odjezdu auta se vydávají z kopce a došli do Malotic. Něco jim to říká, ale co? Ukazatel ve vsi je láká do známých Bečvár. Béčko je pro, přeci nepůjde někam, kde to vůbec nezná. Chobotka se nedá odbít a nakonec ho přeci jen přesvědčí vydat se dál z kopce. Instinkt jí radí jít tam, kam míří většina aut. Že by tam byla nějaká větší silnice? Doufají v to, že narazí brzy na českobrodskou silnici.

19:05

Dudu a Jouda jsou vysazeni kdesi na silnici, všude kolem světla. V dálce jsou vidět vysílače, které tipují na Český Brod či Poděbrady (byly to opravdu Poděbrady). Nakonec se rozhodli jít za světly odjíždějícího auta.

19:08

Monča a Slon jsou vysazeni na silnici uprostřed polí a řeší tradiční dilema, zda vyrazit směrem za výsadkovým vozem či na druhou stranu. Vypadá to, že ve směru za vozem jsou vidět světla. Jdou tedy tam. Cíl nedaleko Plaňan, tedy blízko Kolína v relativně známém terénu, naznačuje duch letošního ročníku - sprint.
Asi tak po 400 m přicházejí ke křižovatce, kde mají na výběr Brník a Olešku. Oleška určitě ne, to je přesně na druhou stranu. Otázkou je, zda jít zase zpět, či do Brníka. Nakonec Brník vítězí.

19:10

Píďa a Ještěr v Doubravčanech míjí ukazatel Toušice čtyři kilometry.

19:15

Aleš a Kozel jsou vysazeni uprostřed polí, nedaleko vidí světla vesnice. Vydávají se tímto směrem a za chvíli jsou v Bečvárech. Otevírají obálku a dozvídají se, že cíl je nedaleko Plaňan. Kde Plaňany leží, zhruba tuší, ale kudy se tam dostat, to už ne. Hledají po Bečvárech nějakou mapu, nebo něco jiného, ale nic nenašli. Vyrazili směrem, který znají, tedy ke Kolínu, resp. na Kutnou Horu.

19:16

Kamča a Jencek jsou vysazeni mezi Brníkem a Dobrým Polem. Po přečtení instrukcí se vydávají do Dobrého Pole.

19:22

Sini a Kůzle jsou vysazeni u Sadské na okraji kerského lesa. Po chvíli přemýšlení se vydali do nejbližší vesnice, kde se snad zorientují.

Komár a Hykšák jsou v Sokolči a pokračují do Cerhenic.

19:25

Monča a Slon se na zastávce v Brníku ujišťují o správnosti rozhodnutí. Jsou na lince směrem do Kouřimi, což bude první přibližovací bod. Trochu zmatkují, která silnice je podle značky doprava.

Chobotka a Béčko se po konzultaci s autobusovou zastávkou u Ždánice vydali směr Kouřim.

19:30

Dorazili jsme do Sokolče. Cestou hrajeme logickou detektivní hru “Kdyby viděl piliny, nezemřel by”.

Dudu a Jouda se ocitli v Hořátvi. Vůbec jim to nic neříká. Jouda vzpomíná, že sem měl jet dělat nějaký kotel do JZD, ale nakonec nejel, čili žádná pomoc. A tak jim přijde vhod aspoň cyklostezka, která ukazuje Tatce 10 km, což je sice trochu děsí, ale říkají si, že nemusí dojít až tam. Cestou potkali cyklistické odpočívadlo, u kterého objevili pumpu, ale mapa nikde. Před nimi je silný hluk, vzápětí přecházejí hradeckou dálnici.

19:35

Aleš a Kozel jsou v Pučerech. Zde odbočují doleva a doufají, že objeví nějakou stopu. Marně.

19:40

Píďa a Ještěr míjí v Maloticích znovu ukazatel Toušice, tentokrát tři kilometry. Jdou dál.

19:44

Sini a Kůzle jsou v Sadské a pokračují do Peček.

19:52

Trojúhelník se uzavírá. Monča a Slon zjistili, že před chvílí šli nedaleko místa svého výsadku, jen po druhé straně pole. Opět se potvrzuje stará teorie, že je třeba jít jiným směrem, než odjíždí výsadkové vozidlo. Zbytečné zdržení je mrzí.
Procházejí obcí Králka, i když otázkou je, zda se dají dva domy považovat za obec. Monika protestuje, že má krátké nohy a že na její vkus jdou moc rychle. Slon má naopak pocit, že zas tak rychle nejdou. Situace jak vystřižená z úvodní hodiny teorie relativity. Pokračují dále na Bulánku.

20:00

Aleš a Kozel došli do Mančic. Zde jim cedule “Bečváry 3” poťouchle naznačuje, že si hned na začátku trochu zašli. Pokračují pořád rovně a Kozel přichází s myšlenkou, že Plaňany jsou kousek od Křečhoře, protože spolužák bydlí v Plaňanech a z Křečhoře chytá wi-fi.

Píďa a Ještěr u Ždánice odbočují doprava na Kouřim, protože Ještěr ví, že z hlavní silnice Kolín - Praha se na Plaňany odbočuje před Českým Brodem. V dáli vidí rozsvícené stožáry.

20:04

Monča a Slon jsou v Bulánce. Na rozdíl od Králky je zde alespoň pořádná křižovatka a tedy i ukazatele. Ujišťují se, že jdou na Kouřim správně. Autobusové zastávky hlásí totéž. Cesta vede z kopce, což považují za výhodu, přeci jen to, že letos se jde prvně s batohy s věcmi na spaní, dává akci maličko jiný ráz.

20:05

Komár a Hykšák jsou v Cerhenicích.

20:10

Aleš a Kozel na křižovatce v Polních Voděradech řeší, zda se dát směrem na Kolín a nebo radši ku Kouřimi. Nakonec vítězí Kouřim.

20:12

Sini a Kůzle dorazili do Milčic.

20:15

Blížíme se do Cerhenic. Podruhé přecházíme železniční zkušební okruh, vpravo je jeho základna. Silnice sice pokračuje dál mimo vesnici, ale to je obchvat kvůli zrušenému přejezdu přes železniční trať Kolín - Praha. My odbočujeme do vesnice a trať překonáváme podchodem u zastávky. Pokračujeme stále rovně. Silniční směrovky nám sice, jak je zvykem, Plaňany zatajují, ale naštěstí je tu značená cyklotrasa a ta nám potvrzuje směr. Pokračujeme tedy dále, zatímco Áťa řeší mrtvého klauna v maringotce.

Dudu a Jouda konečně přesně vědí, kde jsou. Jméno vesnice Kostelní Lhota jim sice moc neříká, ale ukazatel na Pečky už mluví za vše. Takže jdou tam.

20:20

Kamča a Jencek procházejí Vitice. Odbočili na Hřiby, ale pak se vydali cestou k Lipanům.

20:23

Monča a Slon dorazili do Molitorova. Ves asi tak velká jako Bulánka, jedna křižovatka, jedna zastávka. Snad nic, co by stálo za zastavení. Takže jen maličká pauza na pití. Hláška: “Máme zpoždění, nezastavujeme!” se Monice moc nezalíbila. Kouřim je na dohled.

20:25

Aleš a Kozel jsou v Libodřicích. Do Kouřimi nechtějí a tak se vydávají směrem na Chocenice. Míjí vysílač na vršku kopce a před nimi svítí spousta světel. Kterépak z nich jsou asi tak Plaňany?

20:30

Monča a Slon jsou na náměstí v Kouřimi velice zklamáni. Mysleli si, že zde najdou mapu, ale není tu. Nevadí, stejně si chtěli jen zkontrolovat, že jdou dobře. Turistické značky nevypadají, že by jim cestu zkrátily, jdou tedy po silnici. Kouřimskou branou procházejí na křižovatku s rozcestníky. Směr Český Brod zavrhují, Sadská se jim úplně nezdá, jdou tedy třetím směrem. Podle ukazatelů je tímto směrem Klášterní Skalice vzdálená asi 2 km. Vodítkem je opět autobusový jízdní řád, na němž jsou jak Vrbčany tak i Plaňany. Vpravo slyší i vidí vlak, který vyráží z Kouřimi do Peček.

20:33

Komár a Hykšák procházejí Radimek a blíží se k Plaňanům.

20:45

Píďa a Ještěr došli k ceduli Toušice 2 km. Tahle vesnice už je začíná trochu štvát. Další cedule upozorňuje řidiče, že most je uzavřen. Oba doufají, že pro pěší to neplatí, protože objížďka je dlouhá pět kilometrů a vede, kudy jinudy, přes Toušice. Vzápětí zdolávají most úspěšným přelezením zábran a zanedlouho se ocitají na náměstí v Kouřimi. Ukazatel po zelené značce jim ukazuje Vrbčany osm kilometrů, ale oni se vydávají jinudy, protože jim směr přijde trošku mimo.

Chobotka a Béčko procházejí Kouřim a pokračují do Plaňan podle směrovek.

Dudu a Jouda dorazili do Peček. Je to jedna z nejzajímavějších vesnic, tedy vlastně město, které dnes v noci prošli. Nejprve Joudu upoutal velký dům s prosklenou chodbou, což by nebylo tak zajímavé, kdyby tam zrovna nestála slečna, prý podobná lízátku, v růžovém svetříku. Dalším místem jejich údivu byla restaurace s názvem Gentleman. Prý jakýsi pochybný podnik. A nakonec obdivovali, tedy jak kdo, podchod a v něm procházející slečnu v tak krátké sukni, že se Jouda dvakrát otočil. U jakési továrny popili kávu a poté objevili dokonce hned dvě mapy, čímž děkují spolku turistů. Opisují si podrobný itinerář cesty a pak se vydávají na Radim.

20:53

Držíme se cyklotrasy, která vede zkratkou a dovedla nás do Radimku. Odtud už je to jen kousek do Plaňan. Átě už docházejí nápady, co se týče mrtvoly, a ptá se už jen jednou za čtvrt hodiny.

Sini a Kůzle procházejí Velké Chvalovice.

20:58

Kamča a Jencek jsou v Třebovli a pokračují zhruba stejným směrem na Klášterní Skalici.

21:00

Komár a Hykšák dorazili do Plaňan.

Aleš a Kozel si zkracují cestu přes pastviny oplocené elektrickým ohradníkem, naštěstí bez elektriky. V Chocenicích si dávají rychlou svačinku. Pak vyráží směrem na Křečhoř a těší se, že už to mají v podstatě za rohem.

21:02

Klášterní Skalice v Monče a Slonovi budí první dilema. Je zde totiž cedule ukazující na Bošice. To se jim zdá hodně povědomé a trochu je to znejistilo. Cesta vede dolů z kopce. Vyrážejí nakonec dále po hlavní do kopce, s tím, že na obzoru se uvidí. Držet se linky autobusu do Vrbčan a dále do Plaňan se později ukázalo jako dobrá volba.

21:16

Píďa a Ještěr zjistili, že se nasměrovali příliš doleva, a tak za odbočkou na Království uhnuli do pole. Už vidí kostel v Plaňanech a tak mají jasný cíl. Jediná silnice, kterou potkali, jde úplně někam jinam, a tak si dopřávají svačinku uprostřed pole.

21:17

Monča a Slon dorazili do Miškovic. Hlavní orientační body, silnice Kolín - Praha i Plaňany, jsou na dohled. Nedaleko za vesnicí jim silnice připadá poněkud moc doleva, a tak vstupují do pole s tím, že by si zkrátili cestu. Naštěstí se polem jde velice špatně, a tak se zase rychle vrací na silnici.

21:18

Jsme v Plaňanech a zkoumáme Marianovu miniaturní mapičku. Nebude to tak jednoduché, jak to zpočátku vypadalo. Na první pohled tu chybí silniční obchvat. Není divu, mapa vypadá dost archaicky. Německý nápis Planian nás odkazuje ještě více do minulosti. Nenachází se tu ale ani železnice, takže je jasné, že jde o c. k. mapu z dob Rakouska-Uherska. Největší problém je, že mapa je mizerně čitelná a Marianovo barevné domalování některých cest, lesů a vod mapě nepomohlo, spíš naopak.

Komár a Hykšák došli k plaňanskému nádraží a jdou celkem najisto po proudu potoka .

21:24

Sini a Kůzle došli do Peček a už si jsou jisti, kam mají jít. Pokračují do Radimi.

21:25

Aleš a Kozel jsou v Bříství. Konstatují, že takové jméno nikdy neslyšeli.

21:30

Monča a Slon přešli hlavní silnici a jsou ve Vrbčanech. Procházejí vsí a míří k železniční trati, která by měla být vodítkem. Marianova pomocná mapka na kartičce je pro ně díky slabým baterkám přeci jen trochu matoucí. Vyrážejí podél kolejí k mostu přes Kouřimku. Nejdříve ho přešli s tím, že půjdou směrem dál na Plaňany. Po chvíli se vrací zpět a sledují, zda voda opravdu teče tím směrem, kterým si oni myslí. Vedle mostu je totiž celkem široká cesta jdoucí rovnoběžně podél kolejí jakoby na Plaňany. Riskují to a jdou po ní. Bláto, nebláto, cíl se zdá být blízko.

21:35

Křečhoř, tak kudy dál? Aleš a Kozel koukají na jízdní řády na autobusové zastávce a nestačí se divit. Plaňany jsou asi 12 km, navíc směrem, odkud přišli. A tak se vydávají zpět do Chocenic.

21:40

Píďu a Ještěra na konci pole zastavuje plot. Jdou podél něj doprava, když skončil, sestupují po pěkném krpálu do údolí. Sestup se povedl, nacházejí silnici a po ní dorazili do Miškovic. Zde je to podle autobusu do Plaňan přes Vrbčany 3 km a podle cyklostezky 5. Vydávají se proto rovně do Vrbčan.

21:42

Komár a Hykšák jsou u cíle, ale zjišťují, že skautská chata je na druhém břehu. Chvíli přemýšlí o přebrodění potoka, ale nakonec se raději vrací k nedaleké lávce. V cíli jsou jako první.

Máme problém s odhadem měřítka mapy, takže netuším, jestli se hledané údolí nachází před nebo za obchvatem. Vydáváme se na pražskou silnici, ale tam to na žádné údolí nevypadá.

21:45

Dudu a Jouda jsou v Radimi. Procházejí okolo místní mládeže sešlé v autobusové zastávce a míří na Vrbčany.

21:50

Kamča a Jencek dorazili do Klášterní Skalice a pokračují do Miškovic.

Aleš a Kozel jsou opět v Bříství.

Pídě a Ještěrovi se cesta do Vrbčan nelíbí, protože plaňanský kostel uhýbá podezřele stranou. Proto vstupují znovu do pole.

Chobotka a Béčko přicházejí do Plaňan. Na přejezdu přes obchvat pozorují silnici pod nimi, kde se prohánějí auta. Béčko soudí, že určené místo, kde je cíl, jsou klubovny plaňanských skautů. Tam dorazili celkem rychle a mají radost z toho, že to tak dobře zvládli. Úsměv jim ale brzy mizí z tváře, když zjišťují, že se zde nikdo nenachází. Chvilku přemýšlí co dál, pak se vracejí na českobrodskou silnici a podle mapky hledají potok. Ten našli brzy. Když však k němu sestoupili, ocitli se téměř v bahenní lázni. Pole bylo značně rozbahněné a bláto se jim lepilo na boty. V dáli uviděli světélko, a tak se nechali zlákat a šli stále za ním.

21:51

Sini a Kůzle prošli Radim. Kousek za Radimí Sini ztratila baterku a musí se pro ni vrátit, naštěstí ji našla.

21:58

Monča a Slon jdou cestou přes louky. Už jásají, že cíl je na dohled. Jen to vypadá, že budou muset brodit. Naštěstí se ukazuje, že to není oheň v cíli, ale semafor u kolejí. Pokračují dál po cestě a za chvíli dorazili do skutečného cíle.

22:00

Dudu a Jouda jsou ve Vrbčanech a cítí, že už jsou blízko. Dokonce na malý okamžik si věří natolik, že myslí na vítězství. Vyráží po lesní cestě podél potoka a doufají, že nebudou muset brodit, protože podle množství vody by spíš museli plavat.

22:05

Vracíme se zpět k nádraží do Plaňan. Nacházíme zde Marianovo auto, takže cíl musí být blízko. Podle mapky mi vychází, že jsme na místě, ale v okolí se nachází jen nádraží se zuřivými psi. Nic jako klubovna se u potoka, který zde protéká, nenachází. Později se ukáže, že na mapce je chybně vybarven potok tak, že překrývá silnici, na které stojíme. Chyba se stane, horší je, že právě tato pasáž potoka se na jednotlivých kartičkách liší.

Aleš a Kozel dorazili zpět do Chocenic. Zdá se, že Kozel je zcela zdrcen, loudá se a něco si mumlá.

22:15

Píďa a Ještěr přešli hlavní silnici Kolín - Praha a jdou podél lesa. Tuší, že cíl je blízko. Cítí kouř, a tak vstupují do lesa. Po chvilce bloudění slyší Mariana, podél kadibudky sbíhají k chatě a jsou v cíli.

Pátráme jednotlivě po okolí nádraží v Plaňanech. Náhle se vynořili z houští u potoka Chobotka a Béčko a dost je překvapuje, že jsou opět v Plaňanech. Po chvíli rozmýšlení pokračují dále po proudu potoka po cestě podél kolejí. Tam se vydáváme i my poté, co jsme se sešli.

22:20

Kamča a Jencek jsou v Miškovicích. Zde bloudí asi půl hodiny, protože zkouší postupně tři cesty, ale ani jedna se jim nezdá. Nakonec zkouší tu poslední.

Aleš a Kozel jsou v Břežanech. Drží se trasy linkového autobusu, další zastávka je Poboří.

22:25

Dudu a Jouda vidí světlo, že by oheň? Ale ouha, to je jen železniční návěstidlo. Tak pokračují v cestě. A další světlo, tentokrát o něco červenější. A je to pro změnu další železniční návěstidlo. Brzy vidí v pořadí třetí světlo, ale to už jsou si jisti, že to oheň je. Jsou tedy v cíli, ale počet lidí, kteří dorazili před nimi, je dost překvapuje.

22:26

Chobotka a Béčko se vynořili na louce a slyší spoustu veselí. To bude ono, rychle tam. Z dálky již slyší Joudův pronikavý hlas a jsou v cíli.

22:33

Sini a Kůzle dorazili do Plaňan a přibližně se orientují podle pamětní kartičky.

22:35

Jsme v cíli. Doteď byli všichni venku, ale už se začínají zabydlovat uvnitř.

23:00

Kamča a Jencek se dostali na hlavní silnici Praha - Kolín. Pokračují po ní do Plaňan.

Aleš a Kozel dorazili do Poboří. Soudí, že místní silničáři zřejmě nemají ani tuchy, jak se měří vzdálenosti. Mělo to být 3 km z Břežan, ale jim to tak rozhodně nepřišlo. Do Plaňan chybí už jen kousek, Kozel začíná aspoň trochu věřit, že tam dojdou ještě tuto noc.

23:10

Aleš a Kozel jsou v Hradeníně a diví se, co tu sakra tahle vesnice dělá, na ukazatelích nebyla.

23:15

Po chvíli hledání se Sini a Kůzleti podařilo najít cíl.

23:30

Aleš a Kozel už se těšili, že jsou v Plaňanech, ale jsou to teprve Žabonosy.

Kamča a Jencek přicházejí do Plaňan, ale rozmysleli si to a vracejí se zpět do Vrbčan, pak vyrážejí přes pole a louky směrem k údolí.

23:45

Aleš a Kozel jsou konečně v Plaňanech. Teď už jen najít tu skautovnu.

23:55

Ouha, skautovna je zavřená, co se to děje? Aleš a Kozel studují podrobný popis cesty a taky historickou mapu a dozvídají se nemilosrdnou pravdu, že cíl je někde úplně jinde. Podle mapky z 18. st. se motají po Plaňanech a nemůžou se zorientovat.

00:15

Kamča a Jencek narazili v údolí u potoka na cestu a po ní konečně došli k cíli.

00:20

Nějaký chlápek se chystá zastřelit Aleše a Kozla, ale naštěstí se všechno vysvětlilo (k jeho zklamání) a oni vyrážejí po proudu potoka.

00:40

Došli k rybníku, ač si mysleli, že jdou směrem od něj. Bože kdo kreslil tu mapu!

00:50

Na nádraží nacházejí Marianovu škodovku a jdou dál po silnici směrem, kde doufají v nalezení cíle. Po pravici jsou uhelné sklady a psi, co strašně divně štěkají, lezou jim na nervy. Skrz plot zahlédli oheň, to musí být ono. Vracejí se k nádraží a pokračují po cestě podél kolejí.

01:15

Konečně dorážejí do cíle a slaví čestný úspěch.


Jak správně odhadl Slon, v poměrně známém terénu rozhodovala především rychlost a výsledné časy jednotlivých výsadků se liší v minutách. Zkrátka každý ročník je jiný. Tenhle se lišil například tím, že do Kolína odjíždíme netradičně vlakem. Zatím to ale vypadá, že se z toho pro příští ročníky může stát tradice. Uvidíme.


Kartička na památku