„Před branami pekla“

23. ročník - 17. října 2008

Před dalším ročníkem se Marian tváří významně tajuplně a rozhlašuje, že tentokrát to bude opravdu daleko. Poplatek za benzín sice zůstává na 100 Kč, ale jen pro Průzkumníky. Ostatní, kterých rok od roku přibývá, musí sáhnout do kapsy hlouběji pro celých 200 Kč. Termín je stanoven na páteční noc 17. – 18. října 2008. Slon se jako vždycky baví tím, že sbírá indicie a odhaduje, kam se letos pojede. Do obálky pro případ ztroskotání se bude zalepovat 150 Kč. Vzdálenost od Kolína tedy Slon odhaduje na 100 km, což už pohodlně vychází do pohraničních oblastí Čech, nebo na Moravu. Zatím Marian shání řidiče, kteří budou ochotni na cílovém místě přespat a odvézt účastníky zase domů, protože odtud není vlakové spojení.

I já jsem zpravidla zaspekuloval, kam by se mohlo jet, ale tentokrát mě to nechává chladným. Protože mám letos dlouhodobé problémy se zády a právě podstupuju rehabilitaci, rozhodl jsem se neriskovat a hlásím se poprvé jako řidič. Jsem si sice jist, že 20 km bych bez problémů ušel, ale ne v plném tempu bez přestávky. To je samozřejmě voda na Slonův mlýn, protože on si určitě nedá pokoj, dokud mě nepředstihne v celkovém bodování. Dobře mu tak.

Sraz je v 17 hodin. Jako řidič nikam nepospíchám a přijíždím ke klubovně zhruba v půl šesté. Uvnitř už se tísní účastníci a scházejí se i řidiči kromě Mariana a mě si udělají výlet ještě Máček s Myškou, Mák, Koza a Starosta za doprovodu syna Lukáše. Díky tomu, že Kosa zapůjčil Starostovi firemní dodávku, mohl Marian zvýšit původní limit 24 míst na 30. Nakonec se sešlo 27 lidí.

“Mám pro vás jednu zprávu a to špatnou,” vítá Marian řidiče. “Majitel místa, kam jedeme, na nás zapomněl, takže je tam technopárty."

Mák nervózně poposednul. Očividně ho představa, že konečně zavítá na tento fenomén poslední doby, příliš nenadchla.

“A teď nám ještě řekni tu dobrou zprávu,” dožaduje se.

“Žádná není, říkal jsem, že mám jednu zprávu,” opravuje ho Marian.

Dobrou zprávou ale je, že se Marian s majitelem dohodl a budeme očekáváni. Cílem jsou Pekelné doly, umělý jeskynní systém nedaleko České Lípy. Máme slíbenou oddělenou jeskyni na přespání a vyhrazené parkoviště pro auta.

Letos Marian dvojice nelosoval, ale vyhlásil dámskou volenku. Musím prozradit, že děvčata k tomuto aktu nepřistupovala příliš nadšeně. Zpravidla probírku občanek doprovázela slovy ve smyslu “Co si z tohohle mám vybrat?”

Jsou tři možnosti, proč tomu tak bylo. Buď měla obavy, že ublíží někomu, koho si nevyberou, nebo že vzbudí plané naděje v tom, koho si vyberou, anebo výběr opravdu za moc nestál. Posouzení nechám na vás.

Fasujeme od Mariana obálky výsadků a cestovní itinerář a akce začíná. Následuje obvyklý venkovní rituál se zavazováním očí a přesunem do aut. Kolem šesté hodiny večerní se vydáváme na cestu.

Podívejme se teď na instrukce, které zatím spočívají zalepené v obálkách:

Ahoj kamarádi,

cíl letošní Akce Návrat se nachází u silnice mezi obcemi Svitava a Velenice mimo jakékoli turistické trasy v údolí říčky Svitávky. Poloha cíle tvoří vrchol trojúhelníka, jehož druhé dva vrcholy tvoří Česká Lípa a Nový Bor. Nad silničkou se tyčí mohutné pískovcové skály, ve kterých naši předci vybudovali při těžbě písku na výrobu zrcadel labyrint chodeb a sálů. Za druhé světové války zde byla podzemní továrna na výrobu leteckých motorů, po válce sklady zeleniny a po revoluci zde byl zřízen soukromý motorkářský klub. Ano tušíte správně.

Cílem jsou tzv. Pekelné doly, vyhledávané filmařské exteriéry.

Pekelný řev budiž vám závěrečným vodítkem.

Jak správně tušíte, poslední věta byla reakcí na aktuální vývoj událostí.

Usazuju do auta své čtyři odsouzence Píďu, Bětku, Jencka a Aleše a vydáváme se na cestu. Před námi jsou zhruba dvě hodiny jízdy, a tak celkem vítáme, že nemusíme mlčet. Dvojice se díky dámské volence znají, a tak je to zbytečné. Ani se je nesnažím zmást a mířím nejkratší cestou z Kolína ven a dále do Nymburka. Kousek za Nymburkem ve směru na Mladou Boleslav přejíždíme poměrně rozbitý železniční přejezd, na kterém Píďa okamžitě reaguje:

“To jsou Všechlapy. Tudy jezdíme na chatu.”

Píďa má pravdu. Aby ne. Trasu do České Lípy má v malíku.

Pokračujeme dál po dálnici okolo Mladé Boleslavi a pak přes několik kruhových objezdů v Kosmonosech do Bělé pod Bezdězem, kde podle itineráře opouštím hlavní silnici a sjíždím do města. S přesnou orientací je problém. Ideální by bylo mít navigátora, který by mě podle itineráře naváděl. V tomto směru je nejlépe vybaven Máček, který zadal souřadnice výsadků do GPS navigace a o víc se už nemusel starat. Tahle technika má něco do sebe.

I když jsem měl před akcí trochu obavy, protože noční jízdu příliš nemiluju, zjišťuju, že se mi to začíná docela líbit. Přesto že je pátek, provoz už není tak silný, a po odbočení v Bělé pod Bezdězem už není praktický žádný.

Uprostřed hlubokých ralských lesů zastavuju a dělám přestávku.

“Můžeme si sundat šátky?” ptají se nesměle.

“Klidně,” usmívám se a pobaveně sleduju jejich zděšené reakce.

Znalost okolí České Lípy je Pídě momentálně naprosto k ničemu. V tomto lese opravdu žádné indicie nejsou (případnou munici po vojácích nepočítám).

Po chvíli pokračujeme v cestě a rychle se blížíme k Mimoni, v jejímž okolí oba výsadky proběhnou.

Celkem veselo má v autě i Mák, který veze Pískle, Chobotku, Adama s Šutra. Cestou rozvíjejí teorie, kudy tak asi můžou jet a kde nakonec skončí.

“To by mě taky zajímalo,” podotkl Mák, který se docela bavil.

Šutrovy nekončící teorie o směru cesty byly dost odvážné, ovšem vévodila jim hláška, kterou pronesl asi po dvaceti minutách cesty:

“Ty jo, to stojíme na šraňkách? Tak to vím, kde jsme, to jsme na horách! Tam jsou před nima vždycky šraňky, asi před Jizerkama. Jsme určitě v Jizerkách.”

Adam zase tvrdil, že padesát kilometrů od Kaňku ztrácí rádio Beat signál, takže když tam skočila F1, nebylo pochyb, že tentokrát se jede daleko.

20:06

Máček vysazuje Kačku a Hykšáka. Netrpělivě otevírají obálku s cílem cesty. Pekelné doly jim připomínají oblíbenou pohádku S čerty nejsou žerty. Před sebou vidí světla města, vesnice nebo budov, a tak volí tento směr, protože na druhé straně je jenom tma.

20:12

Máček vysazuje Marušáka a Tanka. I oni před sebou vidí světla a vydávají se za nimi.

20:20

Koza vysazuje Šárku a Kozla za zatím neznámou vesnicí. Vydávají se tedy do ní a přes cestu jim přebíhá jedna kočka za druhou a za třetí. Nebylo by to nic zvláštního, kdyby nebyly všechny černé jako uhel. K tomu cíl cesty Pekelné doly, začínají být pověrčiví. Na autobusové zastávce zjistili, že jsou v Okřešicích. Podle ukazatele volí směr Česká Lípa.

- Kačka a Hykšák očekávali, že u prvních světel uvidí i ceduli se jménem vesnice nebo města. Cedule tu sice je, ale s nápisem “ “. Co to znamená? Kde to jsou? Mají utíkat raději zpět do té tmy a zachránit se? Podvědomě trochu zrychlili. Další tabule určitě bude rozcestník. Ale není to ani druhá, ani třetí tabule. Jen všude okolo průmyslová zóna.

20:23

Itinerář jsem se naučil nazpaměť, přidanou mapku podrobně prostudoval, nicméně praxe je vždy odlišná od teorie. První výsadek mám vysadit na parkovišti u závodiště, jenže nic takového tady nevidím. Po chvíli zastavuju nedaleko autobusové zastávky. Porovnávám mapu a soudím, že by to mohlo být zhruba tady. Vysazuju Píďu a Aleše a vracím se do Mimoně.

- Ti dva zatím prostudovali autobusovou zastávku a zjistili, že si můžou vybrat Mimoň nebo Dubou. Protože Píďa už v Pekelných dolech byla, aspoň v podvědomí ji to táhne do Mimoně, vyrazili tedy tam.

20:27

Koza vysazuje Tukana a Rákose nedaleko České Lípy uprostřed továren.

20:32

Další výsadek nacházím snadno podle mapky, i když se mi místo zcela neshoduje s itinerářem, rozhoduju, že mapka má přednost. Vysazuju Bětku a Jencka a odjíždím do cíle. Až později zjišťuju, že jsem oba výsadky prohodil. Nevšiml jsem si totiž, že v itineráři byl nejdříve popsán výsadek D a pak teprve C. Což je ovšem jen drobný detail.

- Teď teprve pro mě začíná opravdová akce Návrat. Mám sice itinerář, mám mapu, mám auto, ale nestačím se divit. Když mi itinerář radí, že na křižovatce s hlavní silnicí v Novinách pod Ralskem mám jet rovně, dovolil jsem si neuposlechnout. Přímo proti mně je totiž solidní zeď. Odkládám itinerář a dál se řídím jenom mapou. Díky velmi chabému výskytu směrovek mi zhruba třetina silnic zůstává skryta, a tak se do cíle přibližuju velkým obloukem. Před každou křižovatkou zastavuju a konzultuju trasu s automapou, která také za moc nestojí.

- Přes průmyslovou zónu III a II se Marušák a Tank dostali do Stráže pod Ralskem. To jim sice moc neříkalo, ale naštěstí po několika desítkách metrů byl ukazatel autobusového nádraží, který je zavedl na autobusové nádraží, kde byla obří mapa. Trochu je vyvedlo z míry, že Stráž je na jednom konci mapy a Česká Lípa a Nový Bor na druhé, ale podle pokynu vytvořili trojúhelník a zorientovali se. Pak zvolili nejjednodušší možnou cestu a vydali se směr Luhov, Brniště a Velenice, kde se měly nacházet Pekelné doly.

20:38

Mák přešel do fáze zastavování a hledání.

“To už jsme tady?” ptají se ho.

“Ne, ještě kousek, musíme přes přejezd.”

“Tak už bude ten přejezd?”

“No, nejsem si jist, já myslím, že už jsme ho přejeli, tak musíme zpátky.”

“A kdo tady vysedá?”

“Výsadek F.”

“To je kdo?”

“To nevím, to se musím ještě podívat.”

Mák se probírá itinerářem a výsadkovými obálkami

“Tak kdo to teda je?”

“Výsadek E.”

“Aha, a to je teda kdo?”

“To já nevím, to se musím nejdřív podívat.”

Vjeli na jakousi hrbolatou nerovnou cestu a za chvilku zastavili.

“Tak tady vysedá E, to je Šutr a Chobotka.”

Rozkoukávají se a zjišťují, že kolem nich je pole, les a jinak nic. V tomto místě lišky dávají dobrou noc. Zatímco v dálce mizí Mákovo auto, Šutr rozhoduje, že půjdou na druhou stranu, než přijeli. Do lesa se jim ale nechce, a tak vyrážejí po polní cestě za malým světýlkem v dáli.

20:44

Mák vysazuje Pískle a Adama. Roztrhli obálku a čtou si, co je čeká. Po přečtení indicie o řevu si Pískle začala představovat Mariana, jak celou noc stojí někde v jeskyních a huláká, než všichni přijdou, což ji rozesmálo. Jelikož na obě strany viděli jen rovnou silničku, les a ani světýlka, vydali se za odjíždějícím Mákem. Po chvíli u nich zastavilo auto. Dívenka s palestinou kolem krku propíchaná skrz na skrz se jich ptala, jestli vědí “kudy na tu párty”. Pískle měla chuť říct, že ani oni nevědí, kde jsou, ale dívka se zeptala ještě na Velenice, a oni řekli, že asi někde tam to bude.

20:45

Tukan a Rákos jsou v Sosnové, kde našli tři mapy

“jednu moc podrobnou, druhou v telefonním seznamu málo podrobnou a třetí naprosto vyhovující. Rákos ji ve zjednodušené podobě překresluje. Předpokládaná trasa vede do České Lípy, odtud do Písečné a Svojkova po červené a pak po cyklostezce do Svitavy. Jednoduchá cesta, vypadá to, že to mají v kapse.

20:50

Starosta vysazuje Dana, Slundu a Michala. O jejich putování nemáme informace.

- Kačka a Hykšák konečně opouštějí průmyslovou zónu a dostali se na hlavní silnici. Napravo vidí další světla, nalevo jen dlouhou rovnou silnici. Nakonec se rozhodli přes počáteční obavy pro dlouhou rovnou silnici, protože z chůze po nadjezdu a několika divokých křižovatek napravo mají trochu strach. Přeci jen provoz je stále ještě silný. Po pár stech metrech vidí velkou ceduli, ale jejich naděje je rázem tatam, šlo totiž o mapu té proklaté průmyslové zóny. Začínají v nich sílit obavy, že je chtěl Marian nenápadně odstranit. Jednu důležitou věc ale z mapy vyčetli, světla za nimi patří Stráži pod Ralskem.

- Šárka a Kozel míjí autodrom v Sosnové a ženou se po velmi rušné silnici do České Lípy. Procházejí kolem nějaké továrny a strašně to tady smrdí. Kozel vidí vlak, a tak to vzali rovnou za nosem a doufali, že dorazí na nádraží, ale ouha, bylo to nějaké depo či co.

- Bětka a Jencek v centru Mimoně nacházejí mapu. Zatímco se v ní orientují, přichází Píďa a Aleš. Nemá smysl se rozdělovat, protože cesta je jasná

“přes Zákupy a Velenice.

20:55

Chobotka a Šutr zjišťují, že jejich rozhodnutí nebylo nejlepší, prošli bahnem všeho druhu, navštívili asi čtyři stavení, co se zde nacházejí, v domnění, že cesta vede někam dál. V dáli vidí světla z diskotéky a tak usuzují, že se nacházejí nedaleko města či vesnice. Po dalším zvážení se vydávají zpátky na místo, kde byli vysazeni.

Cestou potkávají bandu mladých dredařů, zřejmě obývající jedno ze stavení. Vyptávají se Chobotky a Šutra, co zde hledají. Jejich odpověď, že hrají hru, se zdá být uspokojivá, a tak se v klidu rozcházejí. Šutr nasazuje rychlé tempo, chce vyhrát sázku, co mají s Tankem, Adamem a Slundou.

21:00

Pískle a Adam nacházejí první znaky civilizace. Světla patřila jakémusi starému rozpadlému objektu a hned vedle stála prasečí farma. Ještě pár metrů a pak našli místo, které je mohlo velmi lehce navést na správnou cestu

“výborná turistická mapa na křížení cyklostezky a žluté značky. A hned vedle autobusová zastávka vedoucí do klíčové obce Zákupy. Pobíhali od mapy k jízdnímu řádu a zpět a snažili se to nějak úžasně vymyslet. Nakonec si utvořili poměrně jasnou představu o cestě i cíli, stačilo se jen podívat na jízdní řád a zjistit, kterým směrem jsou ty zpropadené Zákupy. A tady nastala ta osudová chyba. Jisti postupem vyrazili zpět, odkud přišli, s představou asi tak čtyř až pěti kilometrů, které je do Zákup čekají.

21:05

Kačka a Hykšák studují první autobusovou zastávku. Než se k ní ale přiblížili, Hykšák měl to štěstí zkusit, jak odvážné děvče s sebou má. Ve stále blízké průmyslové zóně se začaly prát kočky, a “řev”, který vydávaly, Kačku natolik vyděsil, že skočila Hykšákovi na záda.

Původní nadšení z autobusové zastávky rychle opadá. Nedá se nic dělat, pokračují dále po silnici, nebezpečná zóna napravo i nalevo.

- Že se blížím k cíli, poznávám podle spousty lidí, kteří evidentně směřují do stejného místa jako já, i když za zcela jiným účelem. Probíjím se až k jeskyním, kde mě zastavuje jeden z pořadatelů. Už už mě chce vyhodit, ale jediný pohled na mě mu stačí, aby pochopil, že nejedu na technopárty. Rázem jsem VIP a zajíždím na vyhrazené parkoviště vedle Máčkova vozu.

21:10

U Chobotky a Šutra zastavují jejich známí dredaři ve své káře a ptají se jich, zda nechtějí někam hodit (ne že by měli v autě místo). Prý míří do Pekelných dolů, což je informace velice zajímavá a vyvolává úsměv na rtech. Chobotka a Šutr koukají, kam míří auto a po této cestě se hned vydávají.

21:17

Tukan a Rákos v České Lípě nacházejí červenou značku.

21:20

Starosta vysazuje Andreu a Slona kdesi v polích. O Pekelných dolech v životě neslyšeli, takže se ani nepokouší orientovat. Nikde nic nesvítí, berou tedy za vděk starým dobrým pravidlem:

“Když nevíš, jdi za autem.”

Je zajímavé, že já to pravidlo znám obráceně. Nebo to platí jenom, když řídí Kosa?

- Kačka a Hykšák zaslechli cizí hlasy a brzy je svižným krokem dohání další dvojice Marušák a Tank. Prohodili pár slov a pak na křižovatce pokračují rovně. Chvíli vyčkávají, jestli se k nim Kačka a Hykšák připojí, ale ti mají plán na křižovatce uhnout doleva. Netušili ovšem, že Marušák a Tank ve Stráži pod Ralskem viděli mapu, takže měli výrazně lepší informace.

- Šárka a Kozel dorazili na hlavní nádraží v České Lípě. Na tak velké město se jim zdá dost malé. Na nádraží toho moc nezjistili, a tak hledají před nádražím. A tam našli to, co chtěli najít. Štěstěna jim je zatím nakloněna. Našli hned dvě mapy a zapsali si, jakými místy mají projít: Písečná, Svojkov, Plesa, Nové Domky, Svitava, Pusté kostely... Kozel zjistil, že až do Svojkova vede červená turistická značka.

U rozcestníku jsou ovšem trochu zmateni. Nic neříkající názvy je překvapily, protože ani jeden jim nepasoval do jejich seznamu. Proto volí příbuzný název a vyrážejí do Pekla, snad tam někde budou i doly. Trochu bloudí po městě, protože se jim neustále ztrácí červená značka, a tak se musí několikrát vracet. Potkávají lidi, kteří končí v Kolbence odpolední směnu.

21:30

Starosta vysazuje Ivanu a Ještěra. Auto odjíždí směrem do polí a na opačné straně je vesnice. Přímo před nosem mají ceduli “České středohoří”. Vydávají se tedy do vesnice Manušice. Na T křižovatce je ukazatel s nic neříkajícími názvy vesnic. O kousek dál zjišťují z jízdních řádů autobusů, že se nacházejí na trase Česká Lípa – Nový Bor. Vyráží tedy směrem na Nový Bor.

21:31

Andrea a Slon přicházejí do Manušic. Na místní návsi jásají, protože je zde obrovská turistická mapa. Celkem snadno nacházejí Svitavu, poblíž které se nachází cíl. Háček je ovšem v tom, že se jim na té asi tak 2 x 1 metr velké mapě nedaří najít místo, kde teď jsou. Už chápou, proč se vždy kreslí ten velký puntík s nápisem “zde stojíte”. Asi po 5 minutách se jim konečně daří najít Manušice na mapě a naplánovat cestu. Musí tedy na Častolovice.

21:32

Píďa, Bětka, Aleš a Jencek jsou v Bohaticích. Po cestě je potkali floutci v autě a ptali se jich na cestu na “akci”. Naše čtveřice ale nemá ponětí, o čem je řeč.

21:40

Starosta vysazuje Číslo a Joudu. O jejich putování nemáme informace.

- Chobotka a Šutr se dostali do vesničky Brenná. Směrovky nikde žádné, a tak jen doufají v nějakou mapu či větší město.

21:45

Ivana a Ještěr nachází mapu ve Skalici u České Lípy. A už vědí, kam jít. A taky to, že nejlepší by bylo uhnout již v Manušicích doprava na Častolovice. Nic ale není ztraceno, a tak podle znalostí z mapy uhýbají na Pihel.

21:50

Pískle a Adam spatřili světla a došli k bílé ceduli. Místo očekávaných Zákup Srní! Ještě nepropadají panice, Zákupy mohou být o něco dále. Ovšem ve vesnici po zhlédnutí ukazatelů přišlo zoufalství. Zákupy, jejich první cíl, byly osm kilometrů směrem, odkud právě pět ušli. Nedalo se nic dělat, vydali se zpátky.

21:55

Starosta vysazuje Kůzle a Peťana. O jejich putování nemáme informace.

- Píďa, Bětka, Aleš a Jencek došli do Zákup. Cestou u nich zastavila další dvě auta. Vzhledem k tomu, že všichni cestující jsou dredatí, dá se usuzovat, že ona “akce” bude mít co do činění s divokostí.

21:57

Andrea a Slon jsou v Častolovicích. Jsou v situaci, kdy vědí, kam jít, a proto je velmi příjemné, že zde není žádná křižovatka, která by je mohla zviklat.

22:05

Kačka a Hykšák procházejí přes Noviny pod Ralskem. Žádná mapa, jen další autobusová zastávka, a tak pokračují dál. Jen se posilnili kávou z termosky a malou sladkostí.

- Andrea a Slon přecházejí hlavní silnici Česká Lípa

“Nový Bor a pokračují směrem na Pihel. Cesta vypadá dost hrozně, ale během chvíle na ni zahnuly tři auta, což svědčí o tom, že asi někam vede.

22:06

Tukan a Rákos jsou v Písečné. Stále drží červenou značku a jdou dobrým tempem, Svojkov 3 km daleko. Jdou mezi poli s kravami, které cituplně bučí.

22:10

Marušák a Tank svižným tempem procházejí Brniště.

- Chobotka a Šutr jsou v Zákupech. Přecházejí železniční přejezd a u křižovatky vidí poflakovat se 13 mladých lidí s cigaretami. Ti mají velkou legraci ze Šutra, který v dáli uviděl skupinku tří lidí a v domnění, že jeden z nich je Tank, začíná pokřikovat a poskakovat po silnici. Mládež se chytá za břicho a ukazuje si na něj. Chobotka stojí opodál a tváří se, že k němu vůbec nepatří. Nakonec se vydali směr benzinová pumpa, kde je zastavily dvě slečny a ptaly se na cestu do Pekelných dolů.

“No jo, to se ptáte těch pravejch, taky hledáme cestu,” hlásí Šutr a hodí očkem, ale slečny bez úsměvu odjíždějí. Tak třeba příště.

Chobotka a Šutr se vydávají na opačnou stranu zpátky na křižovatku k mládeži. Ti, jakmile je spatří, se dají opět do smíchu:

“Už jsou zase tady, hele!”

Ani ne po 100 metrech je zastavuje další vůz, slečna vykoukne z okýnka a kupodivu se ptá na cestu do Pekelných dolů. S výsměchem jí odpovídají to samé, co před chvílí, mají tušení, ale jistě nic nevědí. Dostávají nabídku svezení, s díky odmítají, švindlovat se nemá.

22:15

Šárka a Kozel se konečně dostali na okraj České Lípy a červená značka je odvádí ze silnice a ze světla lamp. Ještě že mají alespoň jednu baterku. Jdou kolem rybníka a zase hledají značku. Našli ji, ale záhy je opouští i ta jediná baterka, a tak pokračují potmě, ještě že svítí měsíc. Jdou lesem, je to nádhera cesta podél velkého potoka, skály, mostečky, dřevěné lávky, sem tam spadlý strom. Pro Kozla pohoda, ale pro Šárku dost velká dřina, má prý krátké nožičky.

22:20

Pořadatelé se domnívali, že máme něco společného s vojáky (už podle jména Průzkumník), a tak si mysleli, že vozidlo, pro které necháváme nejvíce místa, bude aspoň bévépéčko. Jaké bylo jejich zklamání, když Starosta a Marian dorazili s běžnou dodávkou.

Všichni řidiči a doprovod jsou tedy na místě. Obhlížíme jeskyni a sdělujeme si dojmy z neznačených silnic (nejvíc naříkal Mák). Pak vyrážíme do jámy lvové na občerstvení. V hlavním jeskynním komplexu nás vítá ohlušující dunění soundsystémů a spousta dalších věcí, které k takové akci prostě patří. Objednáváme si uzená kolena a s plnými tácky bleskově ustupujeme do své relativně klidné jeskyně. Pojmenování Pekelné doly je pro dnešek výstižné dvojnásob. Asi přehodnotím svůj starosvětský názor na peklo. Musím ale uznat, že místní čerti nejsou nepříjemní, jen tu mají docela zimu.

22:25

Kačka a Hykšák jsou v Pertolticích pod Ralskem a před nimi se ukazuje větší město.

22:30

Píďa, Bětka, Aleš a Jencek prošli Zákupy a čekají je Nové Zákupy. Mezitím u nich zastavila další dvě auta, z toho jedno s francouzskou SPZ.

22:31

Tukan a Rákos jsou v Bukovanech a diví se. Tahle vesnice vůbec není na jejich mapě! Na stromě vidí červenou značku, ale ta tudy vůbec vést nemá! Už to nevypadá, že to mají v kapse.

- Andrea a Slon jsou v Pihelu a pokračují rovně na Svojkov.

22:35

Kačka a Hykšák došli do Mimoně a zde našli mapu celého okolí. Sice si výrazně zašli, ale jsou zachráněni. Hykšák kreslí mapu, a pak si dopřávají večeři.

- Ivana a Ještěr jsou ve vesnici Horní Pihel. Přecházejí hlavní silnici a pokračují dále.

22:40

Chobotka a Šutr konečně prošli Zákupy, nacházejí mapku a koukají, kde jsou a kam dál se vydat. Tuší že už jsou blízko. Vzápětí ale řeší na křižovatce problém, jestli po hlavní nebo na vedlejší? Objevují se staré známé slečny od benzinové pumpy, že by je Šutr tak okouzlil? Chobotka a Šutr usoudili, se půjdou po hlavní, takže posílají slečny tamtéž. Třeba se tam potkají, a co že to vlastně v těch dolech je? Otázka už bohužel zůstává bez odpovědi.

V zákoutí u říčky Svitávky stojí auto s pěti dalšími dredaři a malinko přiopití týpci.

“Nejdete náhodou do dolů?” ptají se.

“Jdem...”

“A víte kudy?”

“No my máme nějaké instrukce, ale přesně nevíme.”

Chlápek vytrhl Šutrovi psaníčko s popisem cíle a začal ho studovat, ale moc z toho nevyčetl. Chobotka a Šutr se raději vydávají dál, už nějakou chvíli mají v patách skupinku opilců. Chobotka má docela strach, ale Šutr ji chlácholí, že prý je všechny seřeže. To člověka vážně uklidní.

22:45

Šárka a Kozel dorazili k rozcestníku u Skautské chaty a pokračují dál. Příroda je zde úchvatná, Šárku napadají různé televizní pohádky, které jí to tu připomíná.

- Pískle a Adam přišli do Zákup. Kontrolovat správnost směru podle zastávek bylo dost deprimující, neboť Zákupy mají asi pět předměstí, pak centrum a dalších sto devadesát čtyři zastávek za ním.

22:50

Marušák a Tank jsou ve Velenicích a kochají se nádherou místních roubenek. Kousek za Velenicemi stál u skály velký dům. Jsme na místě, pomysleli si. Chvíli se rozhlíželi kolem, nebyli si jistí, nikde vchod do jeskyní, ale pak se Tank vydal po schodech ke dveřím a nahlédl oknem dovnitř. Bylo jasné, že musí ještě dál.

A tak pokračovali dál a už míjejí zaparkovaná auta, jedno vedle druhého, postávají tam hloučky divných lidí. Než se naše dvojice stačila vzpamatovat, přišel k nim jeden z nich s otázkou:

“Zdarec type, nemáš nějakej matroš?”

Matroš nebyl, a tak se kšeft nekonal.

- Ivana a Ještěr jsou v Pihelu a už mají těch Pihelů dost. Pokračují směrem na Sloup, ale asi 1 km před ním uhýbají na Svojkov.

22:55

Také Tukan a Rákos došli do vesnice Pihel.

- Chobotka a Šutr nacházejí už několikátou mapku, a znovu studují kudy a kam. Brzy dorazí auto s typama a opilci také. Všichni míří do Pekelných dolů. Šutr se dohaduje s typama, kudy dál a jestli jdou dobře, zatímco Chobotka si všímá nápisu na stromu:

“Poutníku zastav se, postůj! Nech odpočinout znaveným údům svým, napij se čisté, pramenité vody. Pomni že ona rozum nekalí.”

V téhle zimě určitě. Rychle opouštějí skupinku opilců a dredařů a pokračují v cestě. Míjí studánku a za chvíli je vítá cedule Kamenice. Tak sem vážně nechtěli.

Chobotka svítí kolem, a když nachází místní hřbitov, ztrácí úsměv na rtech. Šutr ji chytá za ruku a táhne kolem hřbitova nahoru do kopce, kde se chce napojit na tu vedlejší silnici, kterou si bohužel nevybrali. Dostali se k rozcestníku a lavičkám na turistické stezce a koukají, jaká cesta kam vede. K Božímu hrobu určitě ne, opačná cesta vypadá příjemněji. Dostávají se na vrchol jakéhosi kopce a koukají na továrnu, jak svítí z dáli, a vůbec noční krajina vypadá pěkně. Chobotka se nestačí kochat přírodou, Šutr ji zase čapnul za ruku a už běží dolů lesem po úzké cestičce. Div že se nikde nevyváleli.

22:57

Andrea a Slon jsou ve Svojkově. Opět nacházejí mapu a ověřují správný směr. Hlavně neuhnout po hlavní na Zákupy, to by byla parádní nábližka. Slon si pochvaluje projekty pro místní rozvoj EU. Před 15 lety byl člověk rád, že našel autobusový jízdní řád.

Na blízké křižovatce jsou Zákupy vpravo, tam určitě ne. Jdou tedy doleva a před nimi už je jen Svitava, někde poblíž bude cíl.

Slon zkouší, co Andrea vydrží, a na otázky ohledně občerstvení reaguje okřídleným:

“Máme zpoždění, nezastavujeme!”

23:00

Píďa, Bětka, Aleš a Jencek jsou ve Velenicích

23:05

Chobotka a Šutr se napojili na onu vedlejší silnici a už je vítají Nové Zákupy. Takový zapadákov, ticho úplně všude a to jsou na sídlišti. Koukají na mapu kudy dál, banda místních chlapců, co se vynoří ze křoví, soudí, že naše dvojice jde taky do Dolů, a ukazují na cestu polem. Mapa říká to samé, takže vzhůru do neznáma. Prošli kolem nějaké továrny, opět se napojili na silnici a pokračují po ní dál.

23:15

Kozel začíná být nejistý, cesta lesem se mu zdá příliš dlouhá. Dorazili ke starému mlýnu a zde objevili mapu. A na ní zjistili, že jsou úplně v pytli, tedy na opačné straně cesty k cíli.

23:16

Marušák a Tank nalezli ceduli s nápisem Pekelné doly ukazující směrem do kopce, odkud se ozývalo:

“duc, duc, duc, tara, duc, duc, duc, tara, duc, duc, duc .....”

A to už jim všechno došlo. Ano ten zmíněný pekelný řev patří technopárty. Po chvíli našli naše auta a hned se jich ujal místní organizátor s gratulací, že jsou první, kdo dorazil, a poslal je do jeskyně, kde jsme zrovna diskutovali, kdy asi tak začnou výsadky chodit do cíle.

- Ivana a Ještěr zjišťují, že před nimi někdo jde. Je jich pět nebo šest. Stopují auto, takže to nejsou naši. Když prochází kolem, tak se ptají, jestli jdou na technopárty do Pekelných dolů v Lindavě. Ivana a Ještěr odpovídají, že jdou do Velenic a neznají to tu.

23:20

Pískle a Adam opouštějí Zákupy. Další cíl byly Velenice asi pět kilometrů. U dalších map si vždy stanovují směry, kam nechtějí jít, kdyby měli na ukazatelích na výběr.

23:23

Konečně rozcestník. Tukan a Rákos zjišťují, že do Svojkova je to stále 3 km. Ale aspoň se zase našli.

- Ve Svojkově je další mapa. Technopartička Ivanu a Ještěra dohání a ve svitu jejich baterky se pokouší též studovat mapu. Zajímavé je, že jdou do stejných Pekelných dolů, ale do jiné vesnice.

23:28

Chobotka a Šutr došli do Velenic. Radují se z blízkosti cíle, ale náladu jim kazí Tank, který volá Šutrovi, že už je v cíli, a že pokud chce vyhrát, tak musí stihnout dorazit do 40 minut. Chobotka slyší jen třikrát cože?! Nestačí se ani vzpamatovat, Šutr ji popadne za ruku a běží, Chobotka vlaje za ním. Šutr jí slibuje modré z nebe, když vyhraje. Míjí několik stavení ve vesnici a již slyší nějaký randál.

23:40

Šárka a Kozel jsou v Zahrádkách a vyrážejí zase směr Česká Lípa..Velkým obloukem obcházejí policisty, kteří mají pohotovost zřejmě kvůli volbám.

- Andrea a Slon jsou ve Svitavě. Ukazatel na Velenice míří dosti do protisměru. I tak jej následují. Na okraji vesnice je cedule s lebkou a zkratkou MC. Vypadá dost motorkářsky, což v nich vyvolává radostný pocit. Podvědomě zrychlují, tedy Slon určitě vědomě.

23:43

Píďa, Bětka, Aleš a Jencek dorazili do cíle.

23:45

Kačka a Hykšák v Pertolticích pod Ralskem odbočují do Velkého Grunova.

23:57

Chobotka a Šutr prochází kolonou zaparkovaných aut se spoustou dredařů a jiných podivných individuí. Někdo se ptá:

“Ste to vy? Fakt že jo!”

Následuje potlesk od starých známých ze silnice, kteří se jich ptali na cestu. Dobíhají, zbývá posledních pár metrů, Šutr se raduje, stihli to za 29 min, vyhraje nad Tankem. Hlásí se u Mariana, načež Tank Šutrovi oznámil, že se špatně podíval na čas, takže jim zbývalo jen 12 minut místo 40. Ale co, hlavně že došli.

0:00

Tukan a Rákos jsou konečně ve Svojkově. Zjišťují, že si zašli asi tak 6 km.

- Pískle a Adam došli tam, kam nechtěli, do Kamenice. Ukazatele žádné, prostě najednou tu byla. S lehkým pocitem déja vu se opět obracejí a vracejí se na nešťastnou křižovatku.

0:06

Andrea a Slon míjí velké množství zaparkovaných aut a ještě více lidí, kteří by se hodili do klubu, ale rozhodně ne motorkářského. Dál o jejich směru rozhoduje spíše dav. Jsou taženi do mírného kopečka k centru všeho dění. Před vchodem do jeskyně stojí známé auto. Slon je navýsost spokojen, jak má tenhle pocit rád. Že ovšem bude cíl na technopárty, by od Mariana nečekal ani náhodou.

0:09

Ivana a Ještěr jsou ve Svitavě a zde nacházejí první plakáty zvoucí na techno. Odbočují na Velenice. Míjí je dodávka, zastavuje a vyskakuje z ní čertice. A prý jestli jdou do Pekelných dolů.

“Jo, jdem.”

“A kde to je?”

“Nevíme, ale asi tam.”

“Tam jsme byli, tam je konec vesnice. To někam jdete a nevíte kam?”

“Jo.”

Znechuceně nastupuje do dodávky a odjíždí na druhou stranu. Ivana a Ještěr pokračují dál. Silnice klesá.

0:15

Dan, Slunda a Michal jsou v cíli.

0:20

Kačka a Hykšák ve Velkém Grunově trochu odpočívají, protože nohy už se začínají hlásit

0:27

Ivana a Ještěr míjí zaparkovaná auta a davy lidí. Za chvíli jsou v cíli. Marian říkal něco o tom, že takový Návrat ještě nezažili. A měl pravdu.

0:40

Kačka a Hykšák jsou ve vesnici ze zvláštním názvem Hlemýždí. Kdyby bylo více času, určitě by stálo za to prohlédnout si budovu zasazenou do pískovce blízko silnice. Kačku odrazuje od prohlídky také obava z hluboké černočerné tmy a táhne Hykšáka za rukáv pryč.

- Šárka a Kozel přicházejí opět na křižovatce u autodromu v Sosnové a jdou dál stejnou cestou jako poprvé.

1:00

Kačka a Hykšák jsou v Brništi a míří do Velenic.

- Tukan a Rákos jsou ve Svitavě a blíží se k cíli.

- Pískle a Adam jsou ve Velenicích. Cestou je zastavovala další auta s propíchanými dredatými lidmi. Všichni se ptali na Pekelné doly, a jim začínalo být závěrečné vodítko “pekelný řev” docela jasné. Za Velenicemi si nejdříve svítili na okraje cesty, kde očekávali nějaké ty skály, aby je náhodou omylem nepřešli, ale pak se začala objevovat auta, na jejich kapotách seděly partičky lidí. Zepředu zní čím dál hlasitěji dunění.

1:11

Kůzle a Peťan jsou v cíli.

1:15

Pachatelé se vrací na místo činu. Šárka a Kozel opět zkoumají mapy u českolipského nádraží a hledají svoji osudnou chybu. Na turistickém rozcestí mají být tři různé směry pro červenou značku. Ale ať vzpomínají, jak vzpomínají, žádný třetí směr tam nebyl. Jdou opět k rozcestníku. Třetí červený ukazatel zde opravdu není, ale až úplně nahoře je ukazatel k dalšímu rozcestníku. Vyrážejí tam. Zde nachází vytoužený směr. Vydávají se opět po červené, ale konečně správným směrem. Opět si s nimi červená značka hraje na schovávanou.

1:22

Pískle a Adam dorazili do cíle.

- Tukan a Rákos očekávají nějakou opuštěnou jeskyni, když najednou se před nimi vynořuje ze tmy kolona aut. Pekelné doly jsou zde a cíl opravdu nečekaný.

1:38

Číslo a Jouda jsou v cíli.

1:40

Kačka a Hykšák se ne a ne dočkat světel Velenic. Ta silnice je nekonečná. Do toho ještě telefonát od Tanka. Člověk by si původně myslel, že má o ně strach, ale to ne. Mezi řádky jim říká, že jsou poslední. To potěší. Oplácejí mu stejnou mincí a nechávají ho s myšlenkou, že v klidu večeří v nonstop McDonaldu na předměstí Prahy. Konečně Velenice.

2:00

Šárka a Kozel už nachodili po České Lípě snad pět kilometrů a dochází jim trpělivost. Míjí kostel, několik opilců a stále samá voda. Jednou červená ano a podruhé ne. Jdou kolem nemocnice a do kopce až na konec sídliště. Zde opět nacházejí mapu. Mají toho už po krk. Sčítají, kolik ještě zbývá do cíle. Vychází jim asi 13 až 15 km. Klesají únavou na lavičku a ani nemluví. Co teď? Na nádraží daleko a do cíle ještě dál.

2:15

Kačka a Hykšák jsou konečně v cíli.

2:35

Kozel volá Kozovi a zjišťuje, že již všichni účastníci dorazili na místo určení, že se čeká jen na ně. Vzdávají to. Koza nabízí, že pro ně dojede, a tak se vracejí zpět do města.

3:00

Šárka a Kozel čekají na kruháku u nemocnice a konečně přijíždí záchrana.

Po dojezdu do cíle se uložili ke spánku, ale Šárce se těžko usíná v rytmu techna. Podle ní v tomhle randálu mohli spát jen otrlí spáči, jmenovitě Marian a Mák, u kterých byl spánek nezpochybnitelný, protože byl dostatečně slyšet.

S tím spaním to nebylo zase tak zlé. Šárka prostě měla smůlu, že na ni zbylo místo u vchodu, kde byl hluk největší. O něco hlouběji do jeskyně skála pohlcovala zvuk už docela slušně.

Letošní výsledky jsou překvapivé hlavně tím, že do hodinového odstupu od vítěze se vešlo celkem 8 výsadků. Jak vyplývá z deníků, důvodem byla především poměrně hustá síť turistických map, díky kterým zpravidla není problém se zorientovat a určit přesnou trasu až do cíle. Pak už záleží jenom na rychlosti a schopnosti zvolenou trasu udržet.

Po zkušenostech z minulých ročníků bylo letos zavedeno striktní pravidlo, že kdo nedodá deník do určité doby, bude diskvalifikován. Přestože původně Slonem stanovený termín dva týdny jsem ještě po rozeslání varování prodloužil, hned tři výsadky se neobtěžovaly spolupracovat. Jejich smůla, jakoby tu nebyly.

A na závěr ještě zpráva ze zákulisí. Marian se nechal slyšet, že podobných míst má připravených ještě několik. Máme se tedy na co těšit.

Úvodní stránka | Společná fotografie | Tabulka s výsledky 23. ročníku | Cookies |