„Mlha přede mnou, mlha za mnou“

9. ročník - 15. října 1994

“Zeptejte se Mariana, jestli bude akce Návrat,” připomněla na jedné poradě vedoucích v září Ještěrka.

Marian se nechal slyšet, že má místo, má rozvoz, ale v tradičním termínu na přelomu září a října nemůže.

“Tak 15. října by to šlo,”
oznámil jsem Marianovi výsledek konzultace s ostatními.
“Není to už pozdě?” na to Marian.
“Jednou byl Návrat až v listopadu,” řekl jsem.
“Je sice pravda, že sněžilo...”
“Na to se pamatuju, to bylo na Trenérku,”
přidal se Starosta.
“Tak dobře,” souhlasil Marian a začal počítat auta k rozvozu.

Starosta nabídl užší spolupráci a Marian přijal. Čert prohlásil, že tentokrát zase Návrat půjde.

“Musím nahnat na Šéďu zase nějaké body,”
zdůvodnil svoji účast.
“To ti nebude nic platný,”
prohlašuju, protože moje účast je jistá a bodový náskok velký.
“Tak kam se jde?” loudí Čert na Marianovi informace.
“Já to musím vědět, jinak mě doma nepustěj.”

Marian se vyprovokovat nedal. Zamyslel se a pak povídá Starostovi:

“A já mám zpestření. To tady ještě nebylo.”
“Jen žádný přepady,”
obávám se důsledků spolupráce Mariana se Starostou.

Týden nato se v klubovně objevila informace o akci Návrat. Sraz v 18 hodin, s sebou 20 Kč na benzín a 20 Kč pro případ ztroskotání. Počet účastníků je předem omezen na 20.

Začátek října je abnormálně studený. V noci mrzne, na horách napadl první sníh. Nikomu nevadí, že se akce Návrat ještě nekoná. Zájemci se podepisují na listinu a přemlouvají ty, kteří se ještě nepodepsali.

Scházíme se v sobotu 15. října v 18 hodin u klubovny. Mrazy už sice pominuly, ale zase jsou pořádné mlhy. I tento večer mlha opět sedá k zemi a houstne.

Marian si s organizací očividně neláme hlavu. Deníky sabotuje, takže informace z průběhu akce budou opět jen částečné. Na Pánaboha si letos nehraje a otevřeně vyzývá účastníky, aby utvořili dvojice. To mu ovšem nebrání, aby nesebral omylem Kesťovi Jarušku, když nerozhodným Hopovi a Amíkovi přiděloval děvčata.

“Kesťo, ty se ani neozveš?” diví se Čert, který u toho byl také.

Kesťu Marianova nečekaná akce překvapila natolik, že se nezmohl na odpor. Marian ale Čerta slyšel a opravil se.

Blíží se 19. hodina. Marian posílá výsadky do terénu, ale chybí mu ještě jeden řidič, Máček.

“A tohle naložíme kam?”
ptá se Slon a vytahuje z chodby svoje kolo.
“A já poběžím za tebou, ne?” děsí se Káťa.
“Vezmu tě na rám,” slibuje Slon.
“No dobrá, zkusil jsem to,”
rezignuje po chvíli a vrací kolo zpět do chodby.

Dvě auta už odjíždějí. Máček stále nikde, Marian zuří. Na kole přijíždí Helča, která v 18 hodin teprve končila službu v nemocnici. Marian posílá Toma na kole za Máčkem, jestli nezapomněl. Tom odjel a za nedlouho Máček dorazil.

“Dobrý večer, pane velkomožný,” vítá ho Marian.
“No co je, dohodli jsme se na sedmou a je 7.05, to je akorát, ne?”
brání se Máček.
“To je dobrý, teď se nám zase ztratil Tom,”
komentuju situaci.

Tom se ale za chvíli objevil se zprávou, že Máček už je prý na cestě. Zbylá dvě auta se tedy vydávají na cestu.

19.30

Ještěrka a Hop jsou vysazeni v Labských Chrčicích. Další trapný nedostatek v Marianově organizaci. Řidič se vrací do Kolína, takže oba nešťastníci s sebou musí táhnout i spacáky. Zatím si čtou zprávu.
KUDY? KAM? NO TUDY.
V lese borovém stojí stavení zděné, na pozemku asfaltovém, řádně oploceném, kde val pískovým plný jest kovu těžkého olovo zvaného. Místo to se nalézá mezi obcemi Býchory, Jelen, Konárovice. Po zorientování vyrážejí na Týnec nad Labem.

Ve stejnou dobu vysadil Koza Šárku a Čerta přímo uprostřed rozlitého mléka. Mlha je skutečně neproniknutelná. Vyrážejí za autem a za chvíli jsou v Libici nad Cidlinou. Čert je spokojen, protože ví, kudy jít.
Koza už tak spokojen není, protože neví, kam má přesně jet. V husté mlze se musel otočit a trefil se přímo do hluboké škarpy. Jaruška a Kesťa sundávají šátky a evakuují z auta. Škarpa je hluboká asi 2 m, ale už tu stál náklaďák, který byl ochotný je vytáhnout. Podařilo se na druhý pokus.

Starosta vysazuje Kubu, Lucii a Blonďáka asi 1 km od Končic.

Buggy a Míla jsou vysazeni u Hlavečníku a vydávají se do Krakovan.

19.40

Starosta vysazuje Káťu a Slona asi 2 km od Končic. Vyrážejí za ním, ale po 200 metrech si to rozmysleli a otočili se na druhou stranu.

19.50

Máček vysadil Šárku a Dášu asi 400 m od vesnice. Děvčata zjišťují, že si zapomněla baterku a prosí Máčka, aby jim posvítil na zprávu. Ten zpočátku odmítá, po dlouhém přemlouvání se nechal ob měkčit a na chvilinku posvítil.
Šárka a Dáša se pak vydávají nejdříve k železničnímu přejezdu, kde však nic nenašly, a tak se vracejí zpátky a za chvíli vcházejí do Žehuně.

19.51

Za městem je velká mlha, Marian musí jet pomalu. Z kazety zní písničky Petra Skoumala, nálada je dobrá. Mlha je ale tak velká, že Marian bloudí. Každou chvíli zastavuje a dívá se na mapu.
“Nechceš poradit?” nabízím se, i když mám zavázané oči.
Marian odmítá. Svoji soukromou akci Návrat si jede sám. Zjišťuje, že odbočil brzo a vrací se na hlavní silnici.
“A teď jedeme na Chlumec, viď?” ozvala se Helča.
“Ty jsi potvora,” neodpustil si Marian. “Tak dobře, no.”
Následuje výsadek. Tom a Smahňák vystupují. Nás veze Marian ještě kus dál.
Zjišťují, že jsou na odbočce do Rasoch

19.58

Vysazeni jsou Lenka a Amík.

20.00

Koza vysadil Jarušku a Kesťu v Oškobrhu. Vyrazili na cestu, ale po chvíli po prostudování autobusové zastávky zjistili, že jdou na druhou stranu.

Ještěrka a Hop jsou v Týnci nad Labem a pokračují dále směrem na Kolín.

V libickém kulturáku se odbývají taneční. Šárka a Čert procházejí okolo několika dívek a připadají si jak při návštěvě drogerie.

20.02

Lucie, Blonďák a Kuba jsou v Končicích na autobusové zastávce a hledají směr, kterým se dát. Náhle zaslechli dva hlasy. Rychle se pokoušejí schovat, ovšem neúspěšně. Není divu, heslo pod svícnem je největší tma pro lampu neplatí a do betonu se nezahrabete. Navíc Lucie měla bílé ponožky, takže pro Káťu a Slona nebyl problém Lucii, Blonďáka a Kubu objevit.
Trojice vyklízí prostor a Káťa a Slon na autobusové zastávce zjišťují, že zde jezdí tři linky. Teď ještě vybrat tu pravou. Slon podle jízdních řádů a ukazatelů směru počítá a kombinuje nejkratší cestu. Vyšly mu Dománovice. Zatím Lucka, Blonďák a Kuba jdou do Radovesnic II.

20.07

“No tak uteč,” přemlouvá Marian zmateného zajíce, který sedí na silnici.
Zajíc poslechl a utíká, ale dál po silnici. Marian s autem za ním.
“Ne že za ním pojedeš až na pole,” říkám.
Zajíc se ještě chvíli nechal honit, pak utekl do pole. Marian naštěstí zůstal s autem na silnici a zanedlouho nás vysadil.
Byli jsme vysazeni v obci Rozehnaly, která administrativně patří pod Žiželice. To jsme vyčetli z jízdního řádu autobusu.
“Tak vás tady vítáme, už v tom zase lítáme," zarecitovali jsme si na uvítanou známé veršíky a vyrazili jsme za Marianem.

20.15

Ještěrka a Hop za Týncem potkávají nečekaně Kocoura a další dva Mustangy.
“Tak kam jdete?” vyzvídá Kocour.
“No, my ani nevíme,” odpovídají víceméně popravdě Ještěrka a Hop.
Netušili, že Kocour ví všechno a že dokonce v cílovém prostoru dopoledne řezal dříví.

Šárka a Dáša našly autobusovou zastávku a v ní mapu. Jenže okresu Nymburk, takže jim moc platná nebyla. I tak ale vědí kudy dál a pokračují do Polních Chrčic. Vytahují svoji kamarádku “skleněnku”, která je chrání před všemi nástrahami této noci.

20.26

Šárka a Čert vcházejí do Velkého Oseka, když před malou chvílí vstoupili na kolínský okres. Soutěž kdo dřív vyhrála Šárka, o prsa. Ve Velkém Oseku nepotkali téměř ani živáčka, natož mrtváčka. Nicméně při pohledu na hučící hospodu na Šanghaji Čertovo srdce zatesknilo. Šárčino ovšem nikoliv.

Tom a Smahňák jsou v Uhlířské Lhotě. V hospodě je rušno, ale oni pokračují do Krakovan.

20.30

Jaruška a Kesťa došli do nějaké vesnice. Ještě ani nevěděli, kde jsou a už na ně nějaká paní, která s někým bavila před barákem, vybafla, že v Opolánkách. Pokračují dále do Sán.

20.32

Dorazili jsme do Radovesnic II. Poměrně velká vesnice, ve které očekáváme odbočku vpravo. Náš směr totiž vede na Týnec nad Labem a to se nám zdá příliš stranou. Na křižovatce, kde hlavní silnice odbočuje vlevo, je zde i směrovka, zkoušíme silnici vpravo. Po deseti minutách chůze nás zastavuje zákaz vjezdu a plot se zamčenými vraty. Vracíme se tedy zpět a pokračujeme na Týnec.

20.40

Ještěrka a Hop procházejí Lžovicemi.

21.00

Lucie, Blonďák a Kuba dorazili do Radovesnic II. Tento směr se jim však nelíbí, a proto se rozhodují pro směr Dománovice. Trochu si tedy zašli.

21.18

Káťa a Slon jsou v Dománovicích a pokračují do Ohař.

Tom a Smahňák v Krakovanech odbočují do Bělušic. Je stále hustá mlha, a tak netuší, že jsou sledováni. Za nimi jdou Buggy a Míla, kteří sice nevědí, kdo před nimi jde, ale věří, že jde správně.

21.20

Jsme v Lipci a nikde žádná odbočka. Silnice nás stále vede do Týnce.
“Mlha přede mnou, mlha za mnou, mlha vedle mě, mlha ve mě,” charakterizuje Helča situaci, ale tak zlé to zatím není. Do Jelena určitě dojdeme, a pak se uvidí.

Šárka a Čert jsou ve Volárně. Je stále mlha jak v půlce října a oni pokračují do Ovčár.

Jaruška a Kesťa jsou na silnici z Městce Králové do Kolína. Padá mlha, je vlhko, a tak když jim jeden pán nabídl svezení, nepohrdli.

21.35

Ještěrka a Hop jsou v Konárovicích.

21.48

Jsme v Krakovanech. Konečně nacházíme odbočku vpravo na Bělušice. Na rohu křižovatky stojí hospoda a z ní se valí pořádný rachot. Je zde diskotéka.
“Kdybychom tam šli, hned bychom byli středem pozornosti,” odhaduje Helča.
Technopop nemusím a už vůbec ne v podání tolika decibelů. Helčinu oblíbenou písničku Crazy od Aerosmith tu nehrají, a tak jdeme dál. Nedaleká autobusová zastávka nám potvrzuje správný směr. 3 km od Bělušic se nachází Jelen.

22.00

Káťa a Slon se v Ohařích vyhýbají dvěma ožralům a jdou do Němčic.

22.05

Šárka a Čert minuli přistavšího iljušina a vstoupili do Ovčár. Přijíždí auto a zastavuje opodál.
“Děkujeme,” ozval se známý hlas a z auta vystupují Jaruška a Kesťa.
Šárka a Čert přidávají do kroku a jdou do Býchor, zatímco Jaruška a Kesťa uvažují, co dál. Jaruška se usnesla, že jí bolí nohy a že se jí chce spát, ale doma, a tak místo hledání pochybného cíle jdou do Kolína.

22.10

Ještěrka a Hop jsou v Jelenu. Mají problémy s určením polohy cíle. Že jde o střelnici, to pochopili, ale netuší, kde ji mají hledat. Jdou dál po asfaltové cestě.

Stejně jsou na tom Tom a Smahňák, kteří se zanedlouho rozmýšlejí na stejném místě. Zvolili směr Býchory s tím, že někde odbočí. Buggy a Míla jdou stejným směrem.

22.20

Hospoda v Němčicích má zavírací dobu, opilců přibývá. Mezi nimi kličkují Káťa a Slon. Po krátkém zaváhání nalézají správný směr do Býchor.

22.30

Šárka a Čert jsou v Býchorech, kde potkávají Šárku a Dášu. Nastává nejnáročnější část celé operace. Najít střelnici.
To už Šárku a Dášu kamarádka “skleněnka” opustila (všechno má svůj konec, případně dno). Odbočily na Mlýnek a bloudí lesem po cestách.

22.37

Jsme v Bělušicích, právě přijíždí autobus z Kolína a z něj se valí spousta slušně oděných lidí. Asi jedou z tanečních. My však jdeme dál do Jelena.

22.51

Káťa a Slon jsou v Býchorech. Na návsi potkávají Toma a Smahňáka, kteří přicházejí z druhé strany. Jejich nerozhodnost odbočit je dovedla až sem.
Slon na střelnici trefí jen od vysílače, ale kde je vysílač? Jdou tedy dál na Jelen. Zkoušejí odbočku do lesa. Po chvíli bloudění se opět ocitají na silnici. Zkoušejí další velkou odbočku. Jako Old Shatterhand stopují motorové oře. Stopy by nepřehlédl ani nezkušený greenhorn, natož oni.
Zatím Tom a Smahňák si ujasňují situaci a vyrážejí za Káťou a Slonem.

23.10

Ještěrka a Hop jsou v osadě Včelín, ale nic kloudného nenacházejí. Nálada klesá, hovor vázne. Pak se rozhodli a zahnuli do lesa na úzkou pěšinku. Už o nic nešlo. Dobrá nálada je zpátky. Chvíli chodí po lese, pak se rozhodli, že to nemá cenu a vybalili spacáky.

Šárka a Dáša spatřily v lese jakýsi svit a vydávají se za ním. Dostaly se na vykácenou paseku a jsou zmateny. O dalším směru cesty si házejí korunou.

Lucie, Blonďák a Kuba se teprve v Býchorech zamysleli nad tím, kam vlastně mají jít. Jdou na Jelen a cestou hledají nějakou vhodnou odbočku, ale neúspěšně.

23.15

Šárka a Čert jsou v Jelenu. Na rozcestníku jsou směry Konárovice, Včelín, Týnec nad Labem, ale žádný se jim nezdá. Při cestě kolem ústavu se proti nim ozývá velký rámus. Schovávají se do křoví a čekají, co bude. Okolo procházejí Míla, Buggy, Tom a Smahňák. Když jejich hlasy utichly v dáli, vydávají se Šárka a Čert na další cestu. Za ústavem odbočují do lesa na celkem slušnou cestu. V dáli jsou vidět světla, ale k jejich zklamání je to nějaký statek. Obcházejí jej a za chvíli jsou opět na silnici do Jelena. Cestou míjejí nějakou cestu do lesa.
“Nebude to ta správná cesta?” navrhuje Šárka.
“Asi ne,” nesouhlasí Čert a vracejí se do Jelena.

23.20

Jsme v Jelenu. Pozorně čteme Marianovu zprávu, ale moc moudří z toho nejsme. Když asfalt, tak asfalt. Vyrážíme po asfaltové cestě k hájovně Včelín.

23.25

Šárka a Čert jsou opět v Jelenu a Čert kouká jak puk. Zkoušejí tedy cestu, kterou navrhla Šárka. Jsou na ní stopy od osobních automobilů. Za zády se jim objevila baterka. Jsou to Káťa a Slon. Šárka a Čert mizí v lese a nechávají je přejít. Pak jdou za nimi.

23.30

Jaruška a Kesťa zakončují akci v Kolíně.

Do Jelena došli také Lucie, Blonďák a Kuba. Vnořili se do lesního porostu a po lesní cestě pokračují k cíli.

23.40

Káťa a Slon jsou v cíli jako první dvojice. K navedení na cíl jim mimo jiné posloužila i střelba, která se od střelnice ozvala. Slon oslavuje vítězství šampusem. Za chvíli se ukáže, že předčasně.

23.41

Šárka a Čert dorazili také do cíle.

23.46

Šárce a Dáše štěstí přálo. Koruna ukázala správný směr a už jsou v cíli.
“Já jsem šel s matkou, to byste nám měli ubrat aspoň 30 minut,” žádá Slon výhodu pro sebe a Káťu, když zjistil, že už nejsou nejrychlejší.

23.58

Do cíle přicházejí Lucie, Blonďák a Kuba.

0.00

Pročesáváme osadu Včelín, byli jsme i u hájovny, ale nic, co by se hodilo popisu (kromě toho tu nejsou žádná známá auta). Mlha je tak hustá, že ze stromů prší.
Nevíme co dál, není nám moc do řeči. Helču bolí kyčle a každou chvíli si rovná záda. Má toho za dnešek dost z práce a teď ještě tohle. Nadáváme na Mariana. Hledání cíle podle jeho popisu je srovnatelné s hledáním perníkové chaloupky. Chybí zde jakýkoli náznak směru. Borový les je tu všude a prostor mezi Býchory, Jelenem a Konárovicemi je dost velký, aby se do něj vešlo ne jedno, ale hned dvacet takových stavení.
Helča mě popichuje, že se neumím rozhodnout. Na její kolébavé chůzi však vidím, že by potřebovala odpočinek. Po dohodě se vracíme zpět k Jelenu a kontrolujeme okolní cesty, jestli nejsou vhodné k odbočení.

Netušíme, že nedaleko od nás se v lese rozhořívá ohníček a Ještěrka si na něm zrovna pálí vlasy. Pak zalezli do spacáků a spali. Dobrou noc.

0.04

V cíli jsou Tom a Smahňák.

0.05

Do cíle došli Buggy a Míla.

0.40

Jsme na křižovatce asfaltové cesty s širokou lesní cestou na kraji vysokého borového lesa napůl cesty mezi Včelínem a Jelenem. Vzdáváme to a otvíráme obálku s plánkem. Vydáváme se podle odhadu do lesa po lesní cestě.

1.08

V mlze před námi se objevuje světlo. Že by? V husté mlze se dostáváme až ke stavení, u kterého stojí známá auta. Jsme v cíli.

1.40

Lenka a Amík jsou v cíli.

Nikdo si nevšiml, že Buggy šel ven. Všichni si ale všimli, když se vpotácel dovnitř, držel se za čelo a naříkal:
“Ty vogo, tam byla tyč!”
Ostatní se mu smáli a Čert mu nabídl lžíci na zamáčknutí boule, která se Buggymu klubala uprostřed čela.

Nikdo další už se nedostavil, a tak se pomalu rozcházeli do spacáků. Smahňák si ustlal venku přede dveřmi, přes upozorňování ostatních, že je tam mokro. Když šli spát Čert a Šárka jako poslední, Šárka ještě Smahňáka upozorňovala, že musí zamknout dveře, jestli nechce jít dovnitř. Smahňák odmítl a pak toho asi litoval. Měl ale smůlu, bylo zamčeno.

Ráno došlo ke slíbenému zpestření. Marian se vytasil s malorážným revolverem a Starosta se služební devítkou a všichni si mohli zastřílet. Střílely se 3 nástřelné a 5 ostrých ran. Za povšimnutí stojí následující výkony ve střelbě z malorážky: Šárka Čertova 28, Káťa a Dáša 26, Šárka 20. Ve střelbě z devítky: Tom 38, Starosta 37, Buggy 31, Čert 23.

Doposud se akce Návrat zúčastnilo 96 lidí. Padne stovka v příštím jubilejním 10. ročníku?

Úvodní stránka | Tabulka s výsledky 9. ročníku | Cookies |