Nouzovský X triatlon 2007

 

Klub T. K. Arnika si na předposlední neděli prázdnin zapůjčil naše tábořiště, aby uspořádal další Nouzovský X triatlon. Před jedenáctou se tedy začali sjíždět všichni sportu chtiví. Kue přijel ve dvanáct – trochu netradičně na funkci hlavního organizátora. Každopádně trať, značená fáborky, byla vytyčena již den předem a tak bez dalších prodlev se devět statečných odebralo na hráz Křížova rybníka. Startovní pole ovšem netvořili pouze arničáci, ale také zástupci průzkumníků a dalších spřízněnců viz výsledky.

Křížův rybník nebyl tak studený, jak by se dalo čekat, a proto historicky asi nejkratší plavání zvládlo všech devět startujících velmi rychle. Vše zpestřil Skyslo, který stylově nastoupil v neoprenu. Potápěčském. Po velice krátkém čase ve vodě pak věnoval pět minut svlékání té nacucané gumové hmoty.

I když na kolo sedali všichni s nepatrnými rozestupy, byl to jak vždy osamělý boj. Trať byla jedním slovem ultrabahnitá. Dokonce i na polňačce nad Církvicí (nejvyšší bod trasy) bylo vody jak v bazénu, takže si umíte představit cestu z Hryzel podél Vavřiňáku. Objíždět kaluže nemělo smysl. Když se člověk smířil s tím, že to „trochu“ cáká, bylo to i rychlejší. Udivení turisté s výrazy zděšení tak měli možnost potkat zbědované borce, jak drtí svoje šlapky ve snaze ukrojit pár vteřinek a s chuťí vykřiknout: „Ste nikdy neviděli závodníka?!“

V cyklistické části došlo k malému nedorozumění, kdy trať byla vyznačena bez terénní vložky u Bohuňovického potoka ovšem někteří jezdci jeli tradiční, o pár minut delší trasu. Celkové výsledky proto berte pouze orientačně.

Zatím, co kluci ještě kroužili druhé kolo, holky už vybíhaly na kratší běžecký okruh. Tradiční trať s dvěma kopci je po bahno-bikingu vždycky rychta. Nejrychleji to zvládla nakonec Píďa, ale na stupně vítězů se vešly všechny dámy. Pánům, díky dvojnásobné trati, trvalo vše trochu déle a pod 2,5 hodiny se vešli všichni.

Je veliké štěstí, že vždycky v termínu této akce svítí sluníčko a člověk se tak může v cíli svalit unaven a špinavý na prohřátou trávu. Po těch dvou hodinách dřiny si každý říká: „Mám to za sebou!“ - „Mám to zapotřebí?“ - „Už nikdy víc!“. Tak zas někdy a díky fotografům a časoměřičům.

Tom