Brzy ráno 13. září se na nádraží v Kolíně sešla malá skupinka odvážných průzkumníků. Nastoupili jsme do vlaku a čekala nás dlouhá cesta – přes Prahu až do Týnce nad Sázavou. Odtud jsme se vydali pěšky, klikatou cestou malebnou krajinou směrem k vojenskému muzeu Lešany.
Cestou jsme si krátili čas hrami a zastávkami na různých hřištích, kde jsme si protáhli nohy a užili trochu pohybu. Do muzea jsme dorazili kolem poledne a společně se posilnili obědem, abychom měli dost energie na objevování.
Areál muzea nás okouzlil – kromě nejrůznější vojenské techniky jsme obdivovali také historické předměty, staré uniformy, dobové dokumenty a plakáty. Každý si našel něco, co ho zaujalo – někdo tanky a obrněná vozidla, jiný vitríny s drobnými exponáty, které vyprávěly příběhy dávných časů. Celý areál jsme si pečlivě prošli a připadali jsme si skoro jako malí badatelé v živé učebnici historie.
Po vydatné prohlídce jsme se vydali zpátky na cestu. Nohy už byly trochu unavené, ale dobrá nálada nás neopustila. K večeru jsme nasedli na vlak a vrátili se zpět do Kolína – unavení, ale plní zážitků a nových dojmů.
Cestou jsme si krátili čas hrami a zastávkami na různých hřištích, kde jsme si protáhli nohy a užili trochu pohybu. Do muzea jsme dorazili kolem poledne a společně se posilnili obědem, abychom měli dost energie na objevování.
Areál muzea nás okouzlil – kromě nejrůznější vojenské techniky jsme obdivovali také historické předměty, staré uniformy, dobové dokumenty a plakáty. Každý si našel něco, co ho zaujalo – někdo tanky a obrněná vozidla, jiný vitríny s drobnými exponáty, které vyprávěly příběhy dávných časů. Celý areál jsme si pečlivě prošli a připadali jsme si skoro jako malí badatelé v živé učebnici historie.
Po vydatné prohlídce jsme se vydali zpátky na cestu. Nohy už byly trochu unavené, ale dobrá nálada nás neopustila. K večeru jsme nasedli na vlak a vrátili se zpět do Kolína – unavení, ale plní zážitků a nových dojmů.