|
Sešli jsme se v sobotu v 8:20 na nádraží. Vlak nám jel v 8:32, ale jelikož chodily stále další a další děti, například Jóža přišla až v 8:45, jeli jsme až dalším vlakem. Aby se děti moc při čekání na vlak nenudily, zašli jsme se podívat na rozpadlý kostelík vedle nádraží. Když se chýlil čas odjezdu, přesunuli jsme se na nástupiště a do vlaku směr Praha. Jeli jsme až na hlavní nádraží v Praze, odkud jsme se vydali přes Václavské náměstí, Národní ulicí a ulicí Na Perštýně až jsme se dostali na Betlémské náměstí. Celou cestu přes Václavské náměstí děti povídaly „jestli nezajdeme do McDonaldu“. Při vstupu do Náprstkova muzea jsem koupil vstupenky a šli jsme na prohlídku.
Výstava byla rozdělena do tří pater muzea. V prvním patře byla výstava NIAS-Ostrov předků a mýtů, v druhém Kultury Austrálie a Oceánie a ve třetím Amerika. Děti některé expozice velmi zaujaly a prošly si je nejmíň dvakrát. I nám vedoucím se expozice velice líbily. Než jsme si prohlédli poslední luk a šíp zabralo nám to asi dvě hodiny.
Jelikož zbyl čas a docela dost peněz, Bety napadlo, že si ještě projdeme Starou Prahu a zakončíme to v McDonaldu. Po této informaci začaly děti jásat a celou cestu po Staré Praze se vyptávaly, jako Oslík ve Shrekovi: „už tam budem?“ Když jsme dosáhli vytouženého cíle, děti se vrhly na pokladny a už vybíraly, co dobrého by si objednaly. Všichni se v klidu najedli, sbalili batůžky a vyrazili jsme na hlavní nádraží. Vlak už tam čekal, tak jsme do něj nasedli a tradá domů. Do Kolína jsme dorazili akorát včas. Na nástupišti jsme si ještě řekli oddílový pokřik a děti se rozutekly ke svým milovaným rodičům.
|
