Vavřiňák


<< předchozí | zápis | další >>

13. říjen 2012 - Vavřiňák, Nouzov | autor: Monča


Výprava na Vavřiňák je jednou z prvních výprav v novém školním roce. A možná proto jsme se sešli v hojném počtu 33 dětí. To je panečku účast. Vedly sovičky. Ti prckové jsou správní, chodí opravdu poctivě. A s námi se sešel ještě oddíl T. K. Mustang a jejich 7 dětí.
Sešli jsme se na Nádraží ČD, abychom se vlakem tradičně dostali na tábořiště. Tam jsme se občerstvili jídlem studeným i teplým, díky ohni. Děti opékaly vše, co se opéct a následně sníst dalo. Ti zdatnější a rychlejší si poté stihly na valu zahrát hry, nebo se jít podívat k vodě na šikovné vodáky.
Po obědě jsme se všichni vydali na procházku podél Vavřiňáku až k Dakotě. Tam jsme chvíli sledovali vodáky, jak sjíždějí obtížnější úsek. Sovičky ale moc dlouho pouze chodit, či sledovat vodáky moc nebavilo, proto jsme zalezli do lesa a zbytek výpravy už se hrály jen a jen hry. Sovičky stavěli lesní městečka a poté nám je představily. To, co za tak krátkou dobu vyrobily, bylo úctyhodné a povedené. Líbilo se mi, že dokázali moc pěkně ocenit i práci ostatních. Poté si sovičky šly zahrát známé „ocásky“. Na několik kol, vítěz oceněn bonbónkem.
Velcí si na vyřádění museli zahrát více akční hry. Rozdělili se na dvě skupiny, které proti sobě soutěžili v lesních hrách.
Poté, co se pořádně všichni vyřádili a zároveň nastal čas, jsme se vydali na autobusovou zastávku. Na tu jsme dorazili ještě s předstihem. Pokud někdo nebyl unavený z výprav, autobus ho jistě dodělal. Dlouhá cesta, pomalá jízda, klimbání. Těžko se daly oči držet dokořán otevřené.
Výprava byla ukončena oddílovým pokřikem. A hurá za rodiči, očekávající příjezd unavených dětí, které už určitě neměly náladu doma zlobit.