La Grace (Vavřiňák)


<< předchozí | zápis | další >>

16. říjen 2021 - okolí Vavřineckého potoka | autor: Gabča


Do svěžího podzimního rána pod šedivou oblohou se pomalu probouzí město po pátečním hýření, ulice stále klidné, téměř liduprázdné. Mnozí obyvatelé dosud poklidně oddechují ze svých snových krajin nedbajíce světa okolo, avšak v několika postelích se klubíčka zavrtaná pod peřinami začínají probouzet k životu, malátně vypínají příliš energetické vyvolávání budíků a stále napůl ve spánku opouští vyhřátá hnízdečka, aby započala jejich další dobrodružství. Kdopak se nám to jen probudil do poklidného rána? No přeci zvídaví průzkumníci připraveni na další dobrodružnou výpravu, den s kamarády, spoustu zábavy a samozřejmě přírody! Obouvají boty, zapínají zipy na teplých bundách, naposledy zkontrolují svačinu v batohu a hurá na nádraží, kde vše brzy vypukne.
Po osmé hodině se prostor před nádražím dostává pod nadvládu rozjařených průzkumníků, jež se sešli v počtu 29 dětí a 5 vedoucích, a krátce před devátou přepadají vlak směr Hatě, kde se střetnou s dalšími nadšenci mířícími stejným směrem jako oni – Vavřiňák. Do té chvíle klidný vagón tak zaplní hlasité švitoření natěšených existencí. Jakožto správní fanoušci všech těch odvážlivců na divoké vodě vytvořili během cesty po kolejích fandící transparenty, kterými o pár hodin později mávají na kamarády v lodích za doprovodu pokřiků, hvízdaní a hlasitého – Ahój!
Čas rychle utíká a začínají se ozývat první hladovci, a tak se kroky nasměrují v kurz tábořiště a rychle, rychle na oběd na sladký Nouzov, kde průzkumníky po příchodu přivítá další spousta vodáků a jiných kamarádů, mezi něž se vmísí se stejným úsměve na rtech, jako mají ostatní na rušné louce. Zkušení táborníci úspěšně rozdělají oheň, naleznou rošt a už jen slintají nad vůněmi linoucími se z dobrot nad ohněm.
Bříška byla uspokojena teplým žvancem, ale již se myslí na další jídlo. Přeci jen den je ještě dlouhý a hlad nezdolný protivník. Co s tím tedy udělat? Znalí vedoucí zavedou děti do lesa, aby je seznámili s nelehkým úkolem: „Nyní jste rybáři a támhle je širé moře plné ryb, které musíte ulovit, jinak budete hladovět." Úkol není nejlehčí, avšak je něco, co dokáže průzkumníky zastavit? Když se vrhnou do stavby lodí, pohřbí tuto otázku pod svým odhodláním a opět všem připomenou, co znamená patřit do Průzkumníku.
Aby byl lov úspěšnější, rozdělí se rybáři do menších skupin, vybudují bytelné lodě a vyrážejí do neznáma. Do neznáma, jež odhalí kruté piráty lačnící po všem zdařeném úlovku mladých rybářů. Ti se však nedají a bojují ze všech sil, statečně čelí mořským zloduchům s odhodláním jim nevydat jedinou rybku. Vítězí, zaženou zloduchy zpět na otevřenou vodu a na souš se vrací nejen s mořskými potvůrkami v sítích, ale i těžkou truhlou plnou pokladů. Takhle to totiž dělají udatní táborníci!
Sluníčko se sklání k obzoru, vzduch se ochlazuje a hrdinové se navrací z dalšího dobrodružství zpět do Kolína za svými rodinami, aby je večer zaplavili všemi úžasnými vzpomínkami vířícími jim v myslích. A tak končí sobotní den, sobotní dobrodružství a další z mnoha výprav zvídavých táborníků. Unavení, spokojení, obohacení a hrdí ulehnou do svých postýlek pro načerpání sil na tu spoustu jiných výzev v budoucnosti.