|
V pátek jsme se sešli v Kolíně na nádraží, rozdali jsme si společné jídlo a nasedli na vlak. Stejně jako loni jsme i letos jeli Leo expressem, v kterém jsme všichni ocenili vodu zadarmo. Vlakem jsme dojeli až do Ostravy, kde jsme přesedlali na tramvaj. Tou jsme dojeli až na stanici Dřevoprodej, z které je to už jen pár metrů do klubovny, kde jsme bydleli. Dali jsme si večeři, zahráli pár her a procvičili prstíky na zítřejší závod.
V sobotu ráno jsme si dali snídani a vyrazili na tramvaj, kterou jsme dojeli do sportovního centra, kde se konala regata. Zaregistrovali jsme se do závodu a vyrazili do haly, ani jsme se nenadáli a už za námi už bylo první kolo a my jsme nedočkavě sledovali naše výsledky. V mezičase si někteří zpříjemnili dlouhou chvíli ve stánku U Indiána dobrým čajem nebo cvičným turistickým závodem. Ani jsme nemrkli a už jsme věděli, že pět z nás postupuje do finále. V tom se už umístil už pouze jeden z nás, a to Tom, který si tak odnesl druhé místo.
Spokojeni jsme se vydali na cestu domů, tentokrát trošičku jinak, nežli předešlé roky. Překročili jsme Ostravici mostem Miloše Sýkory a vydali se do kopce. Při stoupání jsme natrefili na dětské hřiště, takže jsme ho samozřejmě museli využít. Dále jsme pokračovali kolem dolu Petra Bezruče (dříve Terezie – můžete znát z divadla Járy Cimrmana), až jsme vystoupali na haldu Emu. Z té jsme poté sestoupili a vydali se podél Ostravice až k Dolním Vítkovicím. Tam jsme řeku překročili a postupovali městem až zpět do klubovny, kde jsme si dali večeři, zahráli nějaké ty hry a šli spát.
Ráno jsme poklidili klubovnu a vypravili se za dalším cílem. Tím nebylo nic jiného než ostravská ZOO, v které jsme viděli vše od červené pandy přes žirafy, šimpanze a štíry až po bahníky. Bohužel čas není omezený a my museli zpět na vlak, který nás dopravil až do Kolína. Tam jsme se rozloučili tradičním pokřikem a vydali se domů.
|
