Výlet za Vincentem


<< předchozí | zápis | další >>

17. listopad 2008 - Wien | autor: Píďa


Vincent Van Gogh, toto jméno zná snad každý. My jako kulturychtiví jedinci i víme, že si uřízl ucho a slávu získal až po své smrti. Jeho věhlas se stal tak velikým, že jsme se za jeho obrazy a kresbami vydali do dálek méně navštěvovaných, tedy do rakouské metropole Vídně. Jako nejlepší termín se nám zazdálo sváteční pondělí, tedy 17. 11. 2008. Hrstka statečných, jež si stihla koupit rychle mizící lístky na žlutý autobus se sešla již v 6:30 na autobusovém nádraží před hotelem Grand v Brně. Celkem devět míst obsadili Průzkumníci a jim spřízněné duše. Výpravy za hranice českých a všedních dní se zúčastnili: Jencek s Martinou, Aleš s Míšou a Verča, Bětka, Štěpa, Áťa a Píďa.

Cesta nám utekla velmi rychle, dospávali jsme brzké vstávání. Po výstupu z autobusu nás zasáhla krutá zima a dilema, kudy vede cestička k Albertině. S pomocí mapy jsme nezabloudili a už se hřáli ve vstupním stanu provoněném levandulí. Poté, co jsme udělali zmatek, že jsme skupina s průvodcem, už jsme kupovali lístky a nic již nebránilo našemu setkání s mistrem. Byli jsme trošku zhrozeni spoustou lidí a tím, že jsme si museli u každého obrazu vybojovat místo. Z většiny koutů výstavních prostor se ozývala čeština. Nutno ještě podotknouti, že Vincent nás nadchnul i když ta nezjnámější díla nám zůstala skryta. O patro výše jsme ještě zhlédli obrazy moderní.

Při odchodu jsme byli velmi rádi, že jsme si přivstali, jinak by se náš bezproblémový vstup protáhl na dvě hodiny čekání. Další náš plán byla výstava fotografií Drtikola v českém centru, bohužel i v Rakousku uctívají náš svátek a měli zavřeno. Naše kroky již směřovaly za památkami Vídně a na Vánoční trhy. Dokonce jsme navštívili univerzitu, ne ze studijních pudů, ale hlavně za účelem ohřátí. V podloubí univerzity jsme objevili velkou spoustu bust, mezi kterými nás nejvíce zaujal Freud a Masaryk. Když Vídeň, tak vídeňská káva, bohužel všechny kavárny neměly místo k našemu usazení, proto jsme skončili v McDonaldu a vyčkávali času odjezdu. Na Prater sterm jsme dorazili příliš brzy, proto jsme si ještě prohlédli zábavný park s obřím kolem.

Do vyhřátého autobusu jsme se již velmi těšili a cestu zpět strávili většinou zaslouženým spánkem. V Brně jsme se rozutekli a rozjeli do svých domovů.

Fotky od Aleše
Fotky od Bětky
Fotky od Pídi