V sobotu 24. února 2001 proběhla spontánní akce, která asi nemá obdoby.

Blonďák, Tom a Bruggy si chtěli vyzkoušet saunu na nouzovském tábořišti v zimě a Sysel s Martinou se chtěly proběhnout na běžkách. Slovo dalo slovo a tato petice se autem vydala na Nouzov.Den se opravdu vydařil. Sluníčko, teplota mezi –8 až –12°C, 25 cm kvalitního sněhu jako na horách. Kvůli sněhu ani nebylo kde zaparkovat. Mnozí však takhle krásně zasněžené tábořiště ještě neviděli.Nejdříve se lyžaři vydali na túru na tábořiště Oregonu. Do Církvince si museli prošlapat stopu sami, pak už byla cesta projetá. Celková délka výpravy byla asi 9 – 12 km (názory se různí). S největší pravděpodobností je to první výprava na běžkách na Nouzove. Nikoli však první lyžování na Nouzove (nepočítáme slavné olympijské hry roku 1999). Je historicky doloženo (Nouzovský Žurnál č. 1 / 94), že na Silvestra roku 1993 předváděli Kuba a Blonďák své běžecké umění na louce před srubem na starých dřevených lyžích (Kuba byl jednoznačně lepší). Večer následoval další test.

Sauna byla roztopena na 120°C. Při okolní teplotě –14°C se zřejmě jedná o rekordní teplotní rozdíl, plných 134°C.

Navíc se zdá, že sauna je dobře izolovaná, protože i při této vysoké teplotě uvnitř neroztál sníh na střeše sauny.Třetím testem byla výstavba iglú o výšce 130 cm a průměru podstavy 200 cm zhruba pro 2 až 3 osoby. Přespání nebylo ověřeno.

Všechny tyto testy shrnul Bruggy do krátké zprávy, kterou zveřejnil na internetu (čímž mu tímto dekujeme) a připojil následující vědecké poznatky:
- Sauna se dá dělat i v takové zimě, ovšem je nutné topit co nejdéle.
- Spát ve srubu se dá nalehko, je však nutné předtím rádně topit a najmout dobrovolníka pro ranní zatopení.
- Okolní terén je velmi vhodný k provozování lyžařsko-běžeckých sportu.