Potrhlá olympiáda


Potrhlá olympiáda spolu s poutí patří k vrcholům tábora. Disciplíny se během let měnily a často byly k vidění neuvěřitelné výkony. Podívejme se namátkou na některé tradiční i některé kuriózní disciplíny.

Házet se dá ledasčím, třeba papírem
(Slon 1987)

Nebo balónkem
(Klavíďo 2000)

I vodou lze úspěšně házet
(Kačka 1995)

Oblíbenou disciplínou je Peckopliv
(Baterka 1986)

Špek se chystá plivnout
(1985)

Hod šipkami do terče
(případně do Jenufy - 1985)

Skok vysoký je pravděpodobně jediná disciplína, která nikdy nechyběla
(Helča 1986)

Slon se chystá ke skoku
(1986)

Slon sleduje skákajícího Tygra
(1998)

Také do dálky se skákalo z místa, někdy i pozadu
(1985)

Disciplína Dřepník nebyla moc oblíbená,
tam se totiž dřepovalo na čas
(Skyslo 1986)

Řezání dříví na čas bylo dříve také součástí potrhlé olympiády, dnes se s ním setkáme v desetiboji
(1986)

Zvedání papíru ústy a na jedné noze,
to byli takzvaní Čápi
(1983)

Totéž, ale pod názvem Jeřáb
(Pipi 1986)

A ještě jednou Jeřáb
(Kesťa 1986)

Dříve populární běh v holínkách a s kufrem na hlavě - zde výjimečně s taškou
(1983)

Další tradiční disciplína, Károkros
(Mech 1986)

Změnou vozidla vznikl Kolečkokros, kolečko víc vydrží
(Anča 1995)

Známá disciplína zavedená počátkem 80. let
Cesta s lavorem
(Helena 1988)

V 90. letech známá disciplína kotouly
s batohem na zádech
(1998)

Plavení lavoru se provádělo jen v Maloticích
(Jenufa 1983)

Prapodivná disciplína oblékání figuríny na ranní nástup
(Štěpka 1997)

Disciplína převzatá ze záchytky, úkolem je dojít k terči poslepu
(Helča 1986)

I Mech se trefil
(1986)

Kopbal neboli kop vysoký
(Lucka 1995)