podzim [zobraz další období tohoto roku] Starosta zmateně vysvětluje Marianovi, kudy na Jedlovou.
Šárka: Já mám malý žaludek.
Starosta: Že by se do toho dalo rejpat, jak je u nás zvykem.
Čmelák si fetl nitrolaku: Nemohl bych to jíst.
Z davu: Špeku, běž se vyudit.
Marian: Lidi, já jdu na záchytku.
Starosta: Všichni pospíchají. Tady na mě tlačí.
Haňára: Vykašlete se na Mikulášskou. My máme v Praze akci Tajemství čertova pytle.
Káťa sděluje dojmy ze hry na schovávanou potmě: Málem jsem se napíchla na stolici.
Starosta: Skvělý stojan, perfektně se svalil.
Káťa se pokouší zahrát na Bobrův saxofon.
Starosta: Přišel jsem tam, rozbalil jsem spacák a těšil jsem se, že budu spát, a měl jsem kočku pod hlavou.
Koza kouká Ještěrce do konzervy: Co ty to máš?
Helča: Slůně lže, jako když tiskne Rudý právo.
Slon: Hrál bych hru, kdo první přistane na Měsíci.
Kamila: Tady někdo šel. To jsou nějaký velký stopy. To byl určitě Bivoj.
Káťa: To půjdeme pěšky? To abych si vzala boty.
Slon: V Praze najdu kdekoliv záchod.
Márty: Hele, Vojín nese tašku.
Slon: Jo, mám upozornit, že je to rychlosádra. Marian než vylezl na štafle, tak mu to zatuhlo.
Máček Haňáře: Ty se nekasej! Jen ses nastěhovala do Prahy, už ze sebe děláš revolucionářku.
Kosa: Koukejte na mě, já jsem tady nejhezčí.
Slon: Radečku, proč jsi zasekl tu sekeru do stromu?
Kosa: Já vás všechny zahejduluju.
Márty připravuje ohniště.
Radek vysvětluje hru: Krajní můžou plácat, ty středový nemají čím.
Kosa: Já vám to podbarvím.
Myška Máčkovi: Ty si tam dmýchej.
Kosa o Čmelákovi: Já ho dole opiju a pak se budeme smát, jak poleze po schodech. |
|||||