Výprava za Slivoní


<< předchozí | zápis

8. únor 2020 - Kutná Hora | autor: Kája


Dne 8.2. se konala výprava s názvem "Výprava za slivoní." Tak se jmenovala kvůli hlavnímu cíli výpravy, kterým byla výstava o Jiřím Trnkovi v Kutnohorském Gasku. Všichni (34 členů výpravy) jsme se sešli na Kolínském nádraží a vyrazili jsme do Poličan. Od tamního nádraží jsme se svalili z kopečka na začátek Údolí mlýnů. Nevydali jsme se však na mlýny, ale do lomu u Údolí Vrchlického. Po chvíli chůze jsme tam taky dorazili. V lomu byly velké kameny v řadě, které tvořily geologickou expozici. Tam jsme se nejdřív nasvačili, a pak jsme šli hrát takovou hodně upravenou "vlajkovou" - jeden tým měl ocásky a snažil se (bez stržení) získat vlajku. Po vyblbnutí se v lomu jsme pokračovali Vrchlického Údolím a do protisvahu do Gasku. Potom jsme se naobědvali a mohli jsme vyrazit na výstavu...
Děti se nejdříve rozdělily na dvě skupiny, potom jsme se ještě setkali s velmi příjemnou paní v šatně, která by, podle jejích slov, potřebovala pumpičku, aby kvůli nám šatnu nafoukla. Potom už jsme mohli v klidu vyrazit na výstavu, která byla rozdělena na dvě části – hernu, do které šla první skupina, a samotnou výstavu s interaktivní částí na konci, do které šla skupina druhá. Po nějakém čase jsme se vyměnili. V herně byla molitanová stěna s výstupky, a hlavně stěna se dřevěnými kolíčky a molitanovými krychličkami ze dvou stran různě barevnými, které se daly na kolíčky nasouvat. Nejdříve stěna zaujala jen vedoucí, kteří začali stavět velký nápis "Průzkumník." Tento nápis začal vzrůstat těsně nad nápisem "skaut", což vzbudilo pozornost kolem se pohybujících skautek (vlastníků nápisu). Zprvu jsme si stavěli v klidu a harmonii s jinými výtvory. Pak ale naše snaha o vytvoření nápisu zaujala děti, které nám hned začaly vypomáhat a nápis tunit. No a od té doby již nikdo nikdy nápis "skaut" neviděl. Po dokončení díla jsme poodešli dál, za nenávistných pohledů skautek. Zpovzdálí jsme poté sledovali, co se bude dít dál. Skautky se seskupily a dohodly na novém díle – byl to nápis "skaut je lepší" pod našim nápisem. To jsme samozřejmě nemohli nechat jen tak, a proto jsme se hned pustili do výstavby "NE" od kterého vedla šipka ke skautskému tvrzení. Nakonec se situace uklidnila z důvodu nedostatku prostoru na protiúder. A potom už jsme se museli vystřídat s druhou skupinou. Tímto se skautkám omlouváme za prvotní likvidaci, ale stejně byly naše nápisy hezčí.
V druhé části výstavy bylo několik místností s díly Jiřího Trnky, ze kterých se pokračovalo dál na půdu, kde byla interaktivní část. Všechny tam bezesporu nejvíce zaujaly dvě atrakce. Jednou byla jízda na tříkolkách kolem sudu, kde se v rozmezí zhruba 2 metrů od sudu se promítal obraz zeleně a zpoza sudu občas vylezl kocour, kterého jste mohli přejet, načež žalostně mňouknul. Druhou atrakcí byla stěna, na kterou se promítalo křovisko, z něhož náhodně vyrůstalo víno, hrušky a světýlka. A pod křoviskem byly věci, zpoza nichž vykukovala všelijaká havěť. Návštěvníci mohli na všechno házet molitanové míčky a zásah většinou vyvolal nějaký efekt. Třeba rozprsknutí, rozzuření dané havěti apod. Nejhůř na tom byl asi chudák kocour, který občas projel na kole. Ten vždy dostal, co se do něj vešlo. Po zlynčování kocoura a nákupu tužek jsme se vydali na nádraží Kutna Hora město, odkud jsme jeli zpátky do Kolína, kde jsme výpravu zakončili oddílovým pokřikem.