Bude zima bude mráz


<< předchozí | článek | další >>

tábor - 8. - 14. únor 2004 - Zimní tábor Jedlová 2004 | autor: Šéďa


Existuje videozáznam z této akce [Jedlová]

Zima tohoto roku byla neobvykle bohatá na sníh. Už od vánoc to vypadalo slibně a především celý leden vydatně sněžilo a mrzlo, takže sněhová pokrývka na horách utěšeně rostla. Na přelomu ledna a února hlásila Jedlová dobrých půl metru sněhu, což je na Lužické hory solidní výkon (Krkonoše se v té době dopracovaly až k jednomu metru). Kolín měl jarní prázdniny v dobrém termínu, 9. až 13. února, takže se už všichni těšili na výborné lyžování. Jenže příroda si s námi poslední dobou ráda pohrává. Počasí bylo už příliš dlouho stabilní.

Začátek února přinesl nečekané oteplení. Teplota stoupla o 20°C a začalo pršet. Zatímco v lednu bylo neoficiálně na Šumavě naměřeno –38°C, teď jen o kousek jižněji v Rakousku naměřili na únor neuvěřitelných +21°C. Co takovéhle počasí udělalo se sněhem na horách, je každému jasné. Během týdne zmizelo půl metru sněhu. byla jen jediná naděje. V sobotu 7. února má podle meteorologů dojít ke zvratu a zima se opět vrátí. Bude zima, bude mráz? Naděje umírá poslední.

Neděle
V neděli 8. února se schází účastníci zimního tábora v 6:35 na nádraží a plni optimismu nakládají do přistaveného rychlíku lyže. Nic ale neponechali náhodě a s sebou mají zabalené také plavky. Pokud se nebude lyžovat, blízký Liberec s vyhlášeným akvaparkem jim přijde vhod. Aby nebylo problémů málo, opět dochází ke změně v ubytování. Pfeifrova bouda ideálně umístěná u sjezdovky, kde měli bydlet letos, přišla během suchého léta o vodu. Náhradní ubytování je v Omikronu na půl cesty mezi Slovanem a Jiřetínem. Z tohoto důvodu zvolil Marian pro tento rok jinou přepravní taktiku. Průzkumníci jedou rychlíkem až do Rybniště, kde přestoupí do motoráčku, který je odveze do Jiřetína. Lyže ale nechají v Rybništi, kde je převezme Starosta a odveze je přímo do Omikronu. Jak se ukázalo, bylo to prozíravé rozhodnutí. Motoráček z Rybniště byl zaplněný a tolik lyží by asi nepobral. Průvodčí si viditelně oddechl.

Průměrnému počtáři už asi došlo, že 0,5 m – 0,5 m = 0 m. Průzkumníci našli jen holé svahy. Na uměle zasněžované sjezdovce v Horním Podluží se nacházela pouze jakási hnědá břečka. Vrchol Jedlové byl sice poměrně bílý, ale to byly jen zbytky sněhu, které vypadaly jako celistvá plocha jen zdálky.

Omikron je proti loňské Setuze na úrovni pouhé ubytovny. Navíc spíše ubytovny letní, protože s topením to není žádná sláva. Jediný luxus tu představuje záchod na každém pokoji.
“Jděte ven, ať vám není zima,” vyhání Marian Průzkumníky před ubytovnu a vydávají se na průzkum okolí. Situace je neradostná. Občas sice spadne pár vloček, ale stráně jsou holé a stékají z nich proudy vody. Průzkumníci jdou přes sedlo pod Tolštejnem, okolo ranče přes sjezdovky na Křížovou horu. Nejvíc sněhu se nachází právě zde na prudkém svahu s křížovou cestou. Krtek sebou švihnul po několika krocích.
“Opatrně!” varuje ostatní Marian, ale marně.
“To je stejné, jako kdybys řek: Nelízejte zábradlí, mrzne,” konstatuje Aleš zkušeně.

Okružní cestu zakončili v Jiřetíně a pak se odebrali do Omikronu. Večer začalo sněžit.

Pondělí
Je pondělí a už letmý pohled z okna napovídá, že se situace výrazně změnila. V noci se přehnala sněhová smršť, která řádně potrápila silničáře, ale lyžaři mají ze sněhové nadílky velkou radost. 15 cm sněhu je sice stále ještě málo, ale meteorologové slibují, že to ještě není všechno.

Průzkumníci jdou po snídani na výzvědy do Horního Podluží, jak vypadá uměle zasněžovaná sjezdovka. Není to žádná sláva, navíc fouká poměrně silný vítr a zdejší obsluha neví, jestli budou moci spustit sněhová děla a trochu přírodě pomoct. Zatím je sněhu málo.

Průzkumníci se vrací do Jiřetína, kde doplňují své zásoby sladkostí, a pak se vydávají na jiřetínskou zastávku vyzvednout Káťu, Báru a Slona, kteří dorazili s jednodenním zpožděním. V Omikronu se dovídají úžasnou novinu. Na Jedlové byla spatřena rolba v akci a prý už se dá lyžovat, možná pojede i vlek. Průzkumníci tedy po obědě berou lyže a vydávají se na sjezdovku ke Slovanu. Ukazuje se, že přání bylo otcem myšlenky. Rolba udělala dva okruhy a pak to vzdala. Vlek určitě nepojede, chtělo by to ještě jednou tolik sněhu, prohlašují vlekaři. Průzkumníci tedy aspoň trénují na dojezdu ve stopě od rolby. Marian se coby nelyžař pasoval do role trenéra a radí. Právě sjíždí opatrnými obloučky Kosmas a Marian je nadšen:
“Krásný, vidíš co dělají dobrý lyže?”

Když Siny omylem vyjede z rolbou vyjetého pruhu, hned má pro ni radu:
“Nesmíš jet do hlubokýho, Simonko, musíš po tom uježděným.”

Slon, který jako obvykle první den překypuje energií, organizuje výšlap s lyžemi a přazkáči na Jedlovou.
“Já chtěla hubnout až příští týden. A dietou, ne se u toho namáhat,” protestuje Káťa.

Nahoru se vyšplhalo 13 statečných a v místní hospodě způsobili menší pozdvižení. Lyžaře zde dnes opravdu nikdo nečekal. Odměnou jim byl sjezd po prázdné sjezdovce. I když…
“Nahoře to bylo dost drsný,” přiznal Aleš a myslel to doslova.

V horní části sjezdovky totiž místy vykukovala zpod sněhu skála.

Vedoucí usoudili, že tento způsob lyžování je příliš náročný, a na úterý zvolili oddechový program - návštěvu libereckého akvaparku.

Úterý
Už samotná cesta vlakem z Jiřetína do Liberce nepostrádá na zajímavosti. Vlak totiž mezi Varnsdorfem a Hrádkem nad Nisou opouští Českou republiku a projíždí hned přes dva cizí státy, totiž Německo a Polsko. Slon po opuštění Varnsdorfu pobíhá po vagónu s fotoaparátem a snaží se ulovit obrázek z přejezdu hranice. Zatímco český motoráček se dvěma přívěsnými vozy namáhavě supí přes německou Žitavu, Průzkumníci obdivují elegantní německé motorové jednotky určené pro dopravu na vedlejších tratích, mezi odborníky známé pod jménem Desiro. Po hodině a půl jízdy zastavuje vlak v Liberci a Průzkumníci hledají cestu do akvaparku. Po menším bloudění nacházejí vytoužený cíl a na celých 6 hodin se oddávají vodním hrátkám.

Večer dorazil poslední chybějící účastník zájezdu Sysel.

Protože od nedělního večera s přestávkami stále sněžilo, vleky se rozjely už v úterý.

Středa
A tak ve středu dopoledne konečně Průzkumníci vyrazili na vytouženou sjezdovku. Počasí sice nebylo nic moc - mlha, sněžení a vítr, ale lyžovalo se a to bylo hlavní. Studený oběd lyžařům přinesli Sysel a Marian až k vleku, takže většina Průzkumníků vydržela na lyžích celý den.

Čtvrtek
Ve čtvrtek Průzkumníci nejdříve navštívili Jiřetín, aby doplnili zásoby, a na poledne zase vyrazili na lyže. Tentokrát bylo počasí o poznání lepší. Byla sice stále zima, ale vítr se uklidnil, mraky roztrhaly a občas vykouklo i sluníčko. Sysel a Marian se opět vydávají s na sjezdovku pěšky s nákladem jídla pro hladové lyžaře. Sysel má kamerou vypůjčenou od Šédi a zkoumá, jak to funguje.
“A teď jak svítí to červený, tak točím?,” ptá se.
“REC tam musí bejt,” říká už zkušený kameraman Marian.
“Jo? Tak to tam nevidím...” konstatuje Sysel.

Sysel a Marian tentokrát s obědem vyšplhali až k rozcestí na sjezdovce, kde se objevil zbrusu nový přístřešek (příspěvek od Evropské unie) s posezením pro turisty a originální parkoviště na kola - ležatý kmen s několika zářezy. Zatímco Marian supí do kopce pod tíhou batohu, Sysel natáčí lyžaře.

Někteří si stěžují, že jim je zima. Marian jim doporučuje, aby šli do hospody a dali si grog.

Smůlu má Záškrt. Povolil jí vrut přidržující vázání k lyži, takže k všeobecnému obveselení ostatních absolvuje sjezdovku po jedné lyži. Samozřejmě se to neobešlo bez několika pádů. Vázání se naštěstí povedlo večer spravit.

Pátek
V pátek jdou Průzkumníci lyžovat pro změnu dopoledne. Počasí se opět zkazilo. Mírně mrholí a sníh měkne. Některá místa na sjezdovce už jsou výrazně vydřená.

Odpoledne je na řadě tradiční závěrečný zmrzlinový pohár, pro který se Průzkumníci vydávají na Tolštejn. S sebou si berou pekáče a igelity, aby jim zpáteční cesta z kopce uběhla rychleji. Kluci, kteří nic podobného neměli, se zmocnili starého kočárku, který stál nevyužitý nedaleko ubytovny. Ten pojede z kopce určitě také.

Z útulné restaurace na Tolštejně se vraceli už za šera. Marian zkouší klouzat po šusťácích, ale nejede to. Kočárek má v pořádku jen tři kolečka, ale kluci už přišli na efektivní způsob jízdy. Jeden sedí v kočárku, zatímco druhý jednou nohou stojí na podvozku a druhou se odráží jako na koloběžce. Do ubytovny dorazili sice mokří, ale spokojení.

Sobota
V sobotu Starostův bratr Tomáš odváží džípem lyže a některé batohy na nádraží Jedlová a Průzkumníci se vydávají na poslední túru zimního tábora. Polední rychlík je pak odvezl do Kolína.