11. Nouzovské království


V roce 1990 se tábor proměnil na středověké království. Márty se stal králem, ostatní vedoucí představovali šlechtice a z dětí byli poddaní. Tábor začal za úporných veder. Teploty ve stínu dosahovaly 35°C. Máček zkoušel změřit teplotu na slunci. Rtuť na teploměru překročila 50°C a dál už nebyla stupnice. Máček se obával, aby se teploměr neroztrhl a chtěl jej odnést do stínu. Jakmile jej však vzal do ruky, změklý plast se ohnul, skleněná trubička se rtutí praskla a bylo po teploměru. V takovém počasí bere odpolední program obvykle za své a změní se ve válení u vody, koupání a různé mokré hry.

Nicméně středověký duch byl na táboře přítomen. A nejen díky kostýmům, které si každý přivezl. Díky novým politickým poměrům se středověk zvrtnul spíše v období přechodu od pozdního feudalismu k ranému kapitalismu. Všichni dostávali každý den mzdu pěkně v hotovosti a nejen že utráceli, ale učili se i podnikat. Například někteří za úplatu prali prádlo, myli hlavy, vyráběli upomínkové předměty, a podobně. Na všechny tyto živnosti jim samozřejmě nejdřív král milostivě udělil koncesi. Každý týden byly v neděli odpoledne pořádány trhy, kde si každý (samozřejmě s příslušným povolením) mohl otevřít stánek a vydělávat. Takže vlastně takový malý kapitalismus v praxi. Společenské změny po listopadu 1989 se tak velice rychle promítly do náplně tábora.

Oblíbené byly i dražby veteše. Vzhledem k tomu, že každý táborník měl svoji hotovost u sebe, veteš se místo cvičení hříšníků dražila. Pokud chtěl zapomětlivý táborník svoji věc zpátky, musel zaplatit, jinak mu ji vyfoukl někdo jiný. Byli i tací, kteří škodolibě přihazovali, protože věděli, že dotyčný se se svojí věcí nechce rozloučit. Když vyhnali cenu do značné výše, stáhli se a zapomětlivec sáhl hluboko do svého měšce. Za hloupost se platí.

Snad nejkurióznějším případem dražby bylo dražení toaletního papíru. Našla se rulička toaletního papíru (poměrně velká), o kterou se nikdo nehlásil. Dražba byla zahájena vyvolávací cenou 3 dukáty. Neobyčejně velký zájem projevily Káťa, Andrea a Helča. Koza toho využil a neustálým přihazováním vehnal děvčata do slepé uličky, odkud nebylo návratu, protože bez toaletního papíru by byla vážně ohrožena jejich důstojnost. Nakonec získaly vytoužený toaletní papír za závratných 150 dukátů. Tržní mechanismy slavily úspěch.

Nástup králových poddaných

Rytířský souboj Ještěrky a Lucky S.

Královské trhy